Československý sokolský tábor 2025: týden pohybu, přátelství a prvorepublikových hodnot v křivoklátských lesích

    Uprostřed křivoklátských lesů proběhl ve dnech 29. června až 6. července 2025 Československý sokolský tábor, jehož pořadatelem byl Sokol Křivoklát. V areálu U Kolečka se sešlo 24 dětí z Česka, Slovenska, Ukrajiny a Francie, včetně potomků českých a slovenských krajanů. Pod vedením zkušených dobrovolných vedoucích prožily děti týden plný pohybových aktivit, výletů, her a sokolských tradic. Tábor ale nebyl jen o zábavě — nesl také výchovný, vlastenecký a mezinárodně přátelský rozměr.

    Tématem letošního tábora byly ideály první republiky – svoboda, rovnost a jednota. Děti se prostřednictvím her a zábavných aktivit seznamovaly s významnými postavami československé historie a myšlenkami, které mají přesah i do dnešní doby.

    Do malebného prostředí křivoklátských lesů přijelo devět dětí a dva vedoucí z Ukrajiny, a to z různých částí země, kde působí spolky České národní rady. Vedoucí Olena Hart a Valerie Zhykol, které plynně hovoří česky, pomáhaly ukrajinským dětem rozvíjet jazyk jejich předků. Stejnou příležitost měly i tři děti z Francie, jejichž rodiče pocházejí z bývalého společného státu Čechů a Slováků – procvičovaly si češtinu i slovenštinu.

    Součástí programu byly i výlety do Prahy, včetně návštěvy Tyršova domu a Národního památníku hrdinů heydrichiády. Dále účastníci zavítali na zámek v Lánech, do Muzea T. G. Masaryka, k jeho hrobu, k řece Berounce, na hrad Křivoklát a do okolních lesů.

    Děti se zapojily i do pestrých táborových aktivit, jako byly lekce historického šermu, uzlovací dílna, sportovní soutěže, promítání filmů, večerní táboráky nebo stavění přehrady v potoce. Každé dítě dostalo táborové tričko a deník, do kterého si zapisovalo své zážitky. Každý den začínal rozcvičkou a společným nástupem, během dne nechyběly dobrodružné zážitky, včetně nocování ve stanech. Vedoucí kladli důraz na samostatnost, týmovou spolupráci a otevřenou komunikaci. Na závěr dne si společně četli zápisky z deníků.

    Tábor uspořádal Sokol Křivoklát díky štědré podpoře dárců a partnerů, která umožnila účast i dětem z Ukrajiny zasažené válkou.

ROZHOVOR S ORGANIZÁTOREM TÁBORA PETEREM SZENASYM

  -  Proč jste zvolili jako téma právě první republiku? Čím může oslovit dnešní generaci dětí?

  -  Projekt Československa byl krásný – ambiciózní, moderní, hodnotový. A myslím, že si zaslouží, abychom ho připomínali a znovu oživovali. Dnešní děti už společnou zemi nezažily, právě proto jsme si první republiku zvolili jako ústřední téma. Je to příležitost mluvit o svobodě, demokracii, bratrství a službě naší společnosti, tedy o hodnotách, které jsou stále důležité a inspirativní.

  - Složení účastníků bylo velmi pestré. Jak se vám podařilo dát dohromady děti z Česka, Ukrajiny, Francie i slovenské krajany?

  - Je to skoro zázrak – a jsme za to nesmírně vděční. Díky spolupráci s krajanskými komunitami, partnery a sokolskými jednotami se nám podařilo oslovit děti z různých zemí. Rozmanité složení skupiny je pro děti obrovské obohacení, navzájem se poznávají, učí se jeden od druhého a bourají se stereotypy.

  - Do tábora se zapojila i Pražská kaviareň. Jak hodnotíte jejich účast?

  - Pražská kaviareň je skvělá platforma, která propojuje současná společenská témata s historickou pamětí. Máme radost, že několik jejich členů působilo na táboře jako vedoucí, včetně místopředsedkyně Adély Klepákové. Hodnotově si Sokol Křivoklát a Pražská kaviareň velmi dobře rozumějí a budeme rádi pokračovat ve spolupráci i na dalších projektech. Já sám jsem se narodil na slovenské straně Československa, než jsme se s rodinou přestěhovali do USA, a možná právě proto jsem tím hlavním pojítkem. A rád jím i zůstanu.

  - Co pro vás osobně tento tábor znamenal?

  - Velmi mnoho. Potvrdil mi, že i dnes má smysl stavět občanskou společnost na dobrovolnictví, společných hodnotách a komunitě. V dnešní moderní době považuji za velmi důležité, že děti dokážou na pár dní odložit mobily, vytvořit skutečná přátelství a naučit se něco o sobě, historii a svých kořenech. Tento tábor mi připomněl , že i když Československo politicky zaniklo, duch společného prostoru a porozumění mezi národy stále žije. Jsem také velmi rád, že jsme mohli pozvat děti z Ukrajiny a umožnit jim alespoň na týden být bez strachu z války, raket a dalších důsledků ruské agrese. Na konci tábora jsem viděl, že děti byly s programem i průběhem tábora spokojené a těší mě, že jsme se s rodiči domlouvali na dalším pokračování příští rok.

Závěrečné poděkování

Děkujeme všem, kteří tábor podpořili, velké poděkování patří hlavně Středočeskému kraji a Sokolské unii Slovenska za významnou podporu, i jednotlivým dárcům. Bez této podpory by bylo velmi obtížné tábor připravit.

Dále velké poděkování patří ostatním vedoucím: Dianě Kantorové, Jitce Foltinové, Karlu Zemanovi, Juraji Vargovi, Adéle Klepákové, Daniele Belanové, ukrajinským vedoucím Oleně Hart a Valerii Zhykol, pomocníkům Arturovi Szenasymu a Leovi Maussenovi, a samozřejmě všem dětem.

Dobrovolnictví má smysl. A česko-slovenské pouto žije dál.