O nás

~~~~~~~~ :: ~~~~~~~~

Výraz "Volyňští Češi" se váže k Volyňské provincii ruské říše, kde se v druhé polovině devatenáctého století vytvořila početná česká kolonie (dnes je Volyň součástí Žitomirské, Rivnenské a Volyňské oblasti Ukrajiny). Po zrušení nevolnictví v letech 1860-1870 zde vznikaly první české osady. Co přimělo Čechy opustit svou vlast? Jako vždy bezzemky chudoba, řemeslníky těžké pracovní podmínky, a všechny společně jejich touha po lepším životě.

Na konci 19. a začátku 20. století byla oblast "Krošňa" (městečko poblíž Žitomiru se stalo v roce 1958 součástí města) známa jako místo kompaktního pobytu Čechů. České rodiny se dlouhou dobu snažily zachovat svou kulturu, historii a jazyk, ale vznikala smíšená manželství a smíšené rodiny (s Ukrajinci, Rusy, Poláky, ...).

Na prvním setkání v roce 1990, jehož iniciátorem byl Čech Mikuláš Kudimov a které se konalo Krošně v prostorách 16. školy (škola nebyla vybrána náhodou, byla postavena českými osadníky pro výuku českého jazyka svých dětí), bylo jen 12 lidí. Zde jsou jména některých z nich: N. Dekanchuk, V. Shymanskyy, S.Shmidt a další. Na jednom ze zasedání bylo rozhodnuto o založení organizace a jejím nazvání po českém učiteli – humanistovi, osobnosti veřejného života, Janu Amosi Komenském. Poté byly sepsány stanovy.

O něco později, v roce 1991, se Emilie Snidevič a Anna Lytvynsová (Vrabcová) obrátily na české velvyslanectví v Kyjevě s žádostí o registraci organizace Čechů pod názvem "Žitomirská sekce Československo – kulturně vzdělávací společnosti J.A.Komenského". Souhlas velvyslanectví byl brzy získán a z žitomirského oblastního rádia zaznělo oznámení o vzniku organizace Čechů ve městě.

6. května 1991 se konalo setkání za účasti konzula GK ČR na Ukrajině pana Zdenka Umla. Předsedkyní společnosti byla zvolena paní Emilia Snidevič. V téže době vznikaly podobné české společnosti v dalších oblastech Ukrajiny, kde v minulosti byla kompaktní česká osídlení. Později se tyto společnosti sjednotily a vytvořily "Českou národní radu Ukrajiny“ a žitomirská společnost se stala jejím aktivním členem. Vznikaly pěvecké skupiny, které se účastnily folklorních festivalů v Žitomiru, na Ukrajině i v České publice.

V žitomirské organizaci začala aktivní výuka češtiny. Děti každoročně jezdily na ozdravné pobyty do táborů v ČR, starší z nich začaly získávat vzdělání na českých vysokých školách Dospělí krajané získali možnost zlepšit znalost českého jazyka přímo ve vlasti svých předků, v České republice.

Po havárii elektrárny v Černobylu v roce 1986 byly označeny regiony Kyjev a Žitomir jako radioaktivně kontaminované. Vláda České republiky reagovala na žádost Žitomirské české diaspory postižené radiací a dohodla se s vedením Ukrajiny na druhé vlně reemigrace kolonistů, která se konala v průběhu let 1991-1993. Během tohoto období se do České republiky z Ukrajiny vrátilo cca 600 rodin (přibližně 1900 osob).

Roku 1999 Žitomirské oblastní rádio začíná jako první a jediné v Ukrajině vysílat pořad v českém jazyce s názvem "Světnice Česká". Vytváří a vysílá jej paní Elena

Lagovská, uznávaná novinářka Ukrajiny. Českojazyčné pořady Žitomirského oblastního rádia se opakovaně staly vítězi národních a mezinárodních tele-rozhlasových soutěží a festivalů, kde uspěly mezi účastníky z mnoha evropských zemí i Ukrajiny. Autorka Elena Lagovská byla oceněna diplomy a vysokými oceněními.

Od 1.5.2005 společnost změnila svůj název a zaregistrovala se jako veřejná organizace "Žitomirský spolek volyňských Čechů" Aktivními dlouholetými členy Spolku jsou tito krajané: Milentina Denysjuk, Vladimir Bašek, Milentina Slobodjanyk, Inna Romanova, Stanislav Sláma, Milentina Piontkivska, Irina Jušková, Irina Efimová, Naďa Číževská, Irina Syščykova, Raisa Stoljarevyč, Sergej Mikula - vedoucí pěvecké skupiny, Tamara Potapenko, Irina a Alexander Potaninovi, Nina Schmidt, paní Anna Lytvynsová, Tamara Pinčuk, která byla po mnoho let účetní spolku, a celá řada dalších aktivních členů.

Dne 23.září 2014 byla zvolena předsedkyní spolku paní prof. Ludmila Číževská. Spolek spojuje všechny generace Čechů. Pro studium českého jazyka byly vytvořeny 4 skupiny - dvě dospělé a dvě dětské. Probíhají různé společné aktivity, např. výlety, sledování českých filmů, setkání se zajímavými lidmi apod., které organizuje nejen náš spolek, ale i naši přátelé z České republiky. Pořádáme společné oslavy svátků a jiné společenské akce.

Spolek žije aktivním a zajímavým životem.