Ohlédnutí za uplynulým školním rokem 2015/2016, hodnocení.

Několik slov na úvod:

Vážené děti a milí krajané,

přijela jsem k Vám ke konci září a nejprve se seznámila s vedoucí spolku paní prof. Ludmilou Číževskou, která mě čekala u autobusu. Jela se mnou na koleje ŽSVČ, kde dopředu zajistila ubytování, a ještě ten den mě vzala za Vámi do spolku na zkoušku souboru Volyňští Češi. Bylo to velmi milé a laskavé setkání, děkuji Vám.

Touto cestou bych chtěla paní Ludmile poděkovat za to, že projevila zájem o vyslání učitele do Žytomyru, vážím si ji za vše, co pro to udělala. Vážím si ji za její lidskost, za péči, s jakou se po celý rok o mě starala a stará, především jí však děkuji za zájem o činnost spolku a veškeré aktivity, které Vám nabízí a zajišťuje. Věřte, není to pro ni vůbec jednoduché. Spolkové činnosti paní Ludmila obětuje všechen volný čas, přestože je na plný úvazek zaměstnaná, navíc má rodinu. A za to jí především patří ohromný dík.

Poprvé jsem se s celým Vaším kolektivem setkala v Kyjevě na Plese. Velmi dobře si pamatuji především děti, které mě okukovaly a šibalsky na mě pomrkávaly, také paní Olenu Denisevič, se kterou jsem si na zpáteční cestě v autobuse povídala.

Hned po Plese jsme se všichni sešli ve velkém sálu na prvém oficiálním setkání, tam jsem se seznámila s ostatními krajany. Do oka jsem si padla se staršími krajankami, které se začaly bez zábran se mnou bavit, jako kdybychom se znaly odjakživa. Za toto milé uvítání jsem Vám, milí krajané, velmi vděčna, nikdy na Vás nemohu zapomenout.

Byla jsem vyslaná proto, abych ve Vašem spolku vykonávala práci učitele u krajanů. Prvořadá tedy byla výuka dětí i dospělých.

Výuka, děti /8 – 15 let/

Děti jsou všude stejné, zvědavé a ochotné spolupracovat, pokud se jim daří. Scházely se každou neděli od 11 – 13.30 hod. Ne všechny děti dokázaly chodit včas, ale uvědomuji si, že Žytomyr je velkoměsto a přijet na smluvený čas je docela problém.

Za počáteční spolupráci bych tímto chtěla poděkovat panu Kosťovi Ljulčakovi, který mi byl velmi nápomocen ve všech aktivitách, prakticky celý říjen byl výuce s dětmi přítomen a „dolaďoval“ vše, co bylo potřeba, především co se týče techniky. Velké poděkování touto cestou také paní Ole Noldě, mamince Lery a dvou malých dcerušek, která po celý rok pravidelně docházela na výuku a starala se o to, aby děti měly vše, co je k výuce potřeba.

Co se týče počtu žáků přihlášených na výuku, všech bylo kolem dvaceti .Učila jsem je podle Slabikáře a zároveň nacvičovala program na 97. výročí vzniku ČSR a Mikuláše, což bylo v počátcích docela náročné, protože času bylo hodně málo.

„Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem“.

Výuka českého jazyka s rodilým Čechem je příležitostí, jak se seznámit s jazykem svých předků, naučit se věci vnímat jinak. Ale je především potřeba, aby se našla správná motivace a žáci zjistili, že čeština jim bude k užitku. Pokud se totiž motivace nepodaří, jen málo dětí si časem k jazyku najde cestu.

Jak skloubit učení a zábavu.

Jde to a platí to především ve výuce cizích jazyků. Skoro vše, co mají děti a studenti rádi, jsem se snažila ve výuce češtiny praktikovat - hry, písničky, pohyb, filmy, pohádky, počítač, internet, diaprojektor, magnetofon ……………

Moderní výuka jazyka

Dnes je trochu jiná doba, než tomu bylo před dvaceti a více lety. V době, kdy rodiče a prarodiče žáků chodili do školy, učila se slovíčka nazpaměť: Postupně gramatiku nahradila komunikace a snaha o řečové dovednosti. V dnešní době je kladen důraz na komunikativní kompetenci, to znamená, aby žáci rozuměli mluvenému slovu, aby rozuměli učiteli.

Mám velkou radost, že se sešla skupinka žáků, kteří rádi zpívají. Podařilo se mi naučit nejen celou řadu vánočních koled, ale i veselých lidových písniček. Po Novém roce byla výuka ve školách přerušena chřipkovou karanténou, ale někteří žáci do spolku chodit nepřestali. Celkem jich bylo 6 a byli to ti, kteří odvedli největší kus práce, v neposlední řadě prezentovali spolek na celé řadě vystoupení. Navíc byli ochotni tancovat, naučili se velmi dobře 8 českých dětských tanců, průvodní slovo k prezentaci „12 českých památek Unesco“ a k tomu dokázali připravit program na Mezinárodní den žen, aby svým vystoupením poděkovali maminkám, babičkám a krajankám za celoroční péči. Pravidelně přicházeli do spolku spolku 3x týdně. Jsou to tito žáci: Nasťa Petrenko, Lera Nolda, Máša, Saša Denisevič, Ksjuša a Vitalik Palamarčuk.

Bohužel se stalo, že po návratu do školy přestali někteří z těch, kteří docházeli před Vánocemi, výuky se zúčastňovat, a tak je tomu do dnešního dne. Je to velká škoda, neboť i nácvik programu k 25. výročí spolku ležel jen na bedrech právě těchto šesti dětiček. Všechny výukové lekce v tomto školním roce jsem odučila a žáci měli možnost pravidelně se zúčastňovat.

Příští týden začíná dětský příměstský tábor.

Těším se na Vás, milé děti. Hlavní náplní po jazykové výuce bude opakování dramatizace veršovaných pohádek a především nové téma „Putování po České republice“, tj. práce se slepou mapou, kvízy, doplňovačky, křížovky, hádanky atd.

Někteří z Vás pojednou na ozdravný pobyt do tábora ve Václavově u Oskavy. Přeji Vám, aby se Vám v Čechách líbilo, odpočali si a nabrali síly do další práce.

V září se na Vás opět těší

Výuka, dospělí /16 – 70 let/

Počáteční zájem dospělých byl asi 30 krajanů. Sami se zapsali do skupin – začátečníci a pokročilí.

V obou skupinách jsem začala s výukou češtiny od samého začátku, ale přeci jen skupina pokročilých byla „svižnější“ a rychleji postupovala. Někteří krajané měli doma rusko-českou učebnici autorky Širokové, ostatní si ji obstarali. Učebnice má dostatečnou slovní zásobu, články, rozhovory a celou řadu užitečných cvičení, která procvičují učivo dané lekce. K tomu jsem krajanům vytvořila „na kolenou“ Pracovní sešit, který sloužil k docvičování gramatiky, která je u dospělých nedílnou součástí kurzu, a to vzhledem k tomu, že do obou skupin chodí zájemci o kurzy se stipendiem v ČR i ti, kteří mají zažádáno nebo výhledově budou žádat o trvalý pobyt v ČR.

Pokud se týká výuky češtiny, také nejsem zastáncem učení se zpaměti, i když někdy skutečně může studentům a krajanům pomoci zažít si některé složitější gramatické struktury či fonetické jevy.

Zdá se mi, že dospělí na rozdíl od dětí se bojí češtinu používat, stále je pro ně nepřirozené některé hlásky nebo slabiky vyslovovat /ř, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě/, do dnešních dnů mají problém s přízvukem a odlišnou intonací.

Na druhou stranu je potřeba, aby si každý dospělý uvědomil, k čemu češtinu bude v budoucnu potřebovat. Pokud zamýšlí vyjet na studia nebo pokusit se najít v Čechách práci, pak musí být i z jeho strany domácí příprava intenzivnější, znamená to věnovat se učení i několik hodin denně.

A právě těmto dospělým jsem během roku doporučila odkazy na celou řadu poslechů či filmů na PC, sledování zpráv a třeba i počasí. Spolek odebírá časopis Vlastu, která je stále pro Vás ve spolku k dispozici. Pracovní sešit, který jsem vytvořila, je určen především k zamyšlení a pro domácí přípravu. Tam je čeština na místě, protože doma mě nemáte po ruce, abych Vám cvičení vysvětlila. Pokročilejší a studenty učím používat slovník a také Česko-ruskou konverzaci

Váš věk je pro učení jazyka důležitým faktorem a nelze ho ignorovat. Na druhou stranu se na věk nemůžete vymlouvat. Je jasné, že člověk ve středních letech nebude vykazovat takové pokroky jako desetileté dítě, ale to neznamená, že jakákoliv snaha přijde nazmar. Mějte také na paměti, že sebelepší kurz češtiny na Ukrajině nikdy neudělá za Vás vše. Až přijde čas /cestování, jazykové stáže, přestěhování se do Čech ……/, učení češtině bude snazší, ale nikdy nespoléhejte, že pobytem v Čechách se vše samo vyřeší..

Často od Vás slyším "Už jsem na to stará", "Nemám buňky" "Nemám nadání, talent." Talent budete potřebovat v případě, že máte v úmyslu naučit se v krátké době více jazyků. Abyste se naučili češtinu na solidní úrovni, k tomu zvláštní talent nepotřebujete. Dobrá učebnice a dobrý učitel jsou zárukou úspěchu. Ale ani ten dobrý učitel s výbornými metodami a osvědčenými učebnicemi Vás nenaučí, pokud sami nechcete. Máte svůj cíl –motivaci, teď už jen buďte stále tak pilní a nevzdávejte se.

„Všechno jde, když se chce“.

Máte výhodu, že slyšíte rodilou mluvčí. Nebojte se zeptat, pokud něčemu nerozumíte. Máme čas, nikam nespěcháme a můžeme lekci i několikrát opakovat. Ne nadarmo se přece říká „Opakování je matka moudrosti“.

Je to cesta dlouhá, ale Vás nesmí odradit. Snažte se najít něco, co Vám to putování zpříjemní. Pokud vytrváte, uvidíte, že se Vám to vrátí v podobně např. možnosti sledování českých oblíbených pohádek či čtení pěkných knížek /zpočátku třeba ve zjednodušené podobě. Až zase přijede návštěva z Čech, nebojte se s nimi popovídat. Poslouchejte české písničky, s radostí zpívejte ty, které Vás učím, čtěte básničky. To vše je český jazyk.

Nezapomínejte na hlasité čtení, cvičíte tím výslovnost i čtení plynulé. Dala jsem Vám konverzačních nahrávky v češtině. Poslouchejte je, snažte se opakovaným poslechem jim porozumět, konverzovat mezi sebou.

Mám velkou radost, že jsem Vás poznala, těší mě, že na výuku přicházíte a také to, že sledujete naše www. stránky. Vidím výsledky, a to je známka toho, že naše celoroční úsilí nebylo marné.

Závěrem velké poděkování Evženu Bednarskému za pomoc s technikou.

Krásnou dovolenou Vám přeje

Rozmarýnek /8 – 15 let/, dětský folklorní soubor
V lednu 2016 se několik dětí začalo intenzivně věnovat nácviku tanců, které na sebe navazují a tvoří jakýsi pomyslný věneček.
Nacvičila jsem děti celkem 8 jednoduchých českých a moravských dětských lidových tanců. 
Právě pro jednoduchost je dětský folklor nejpřirozenějším materiálem pro práci dětského kroužku. 
A jak jsme začali? Nejprve dětskými hrami, které napomáhají rozvoji fantazie, myšlení a kombinaci těchto funkcí.
Hrou se děti učí obratnosti, ale také projevům hudebním, pohybovým, dramatickým a někdy i výtvarným. 
Všechny tyto tance jsou složené ze tří částí, které na sebe logicky navazují.

„Trnky“ se tancují ve kterékoli oblasti Čech i na Moravě. Pokud se tancuje se střídáním partnerů, jsou diváci překvapeni novostí. Na výbornou zvládly děti polku.

„Šátečkový“ se v různých obměnách tančí po celé Evropě. Mohou jej tancovat jak děvčata, tak smíšené páry.

„Manžestr“ je figurální tanec, znázorňující měření látky a poté pocit radosti z vykonané práce.

„Na kopečku“ je tanec čtverylka, ve kterém vždy tancuje jeden tanečník se dvěma tanečnicemi.

„Pletený“ vyjadřuje průplet jarních nebo svatebních věnečků.

„Školácký“ je druh šotyše. Přestože se jedná o dětský tanec, i dospělí v něm najdou kouzlo.
„Ráček“ humornou formou napodobuje pohyby raka se zvláště zajímavým postupem tanečníků dozadu.

„Mazurka“ patří k nejrozšířenějším evropským tancům, tancuje se v mnoha variantách.

Děkuji všem dětským párům za výbornou docházku, nácvik a předvádění české dětské lidové kultury. Děkuji Nastě, Máše, Saše, Leře, Ksjuše a Vitalikovi.

Děkuji všem jejich rodičům, kteří děti na akce doprovázeli, maminkám za péči o kroje.

Česká beseda, taneční soubor

Název pochází od „českého salonního tance beseda“, který poprvé tancovala generace šedesátých let 19. století. Jde o kontratanec ve formě čtverylky.

Věřte, naučit se tance ČB není vůbec jednoduché, ač to tak může vypadat. Besedu tancují vždy jen čtyři páry, které tvoří celek. Celek se rozpadá ve čtyři velké části „figury“, každá figura se skládá ze dvou dílů, každý díl je sestaven ze dvou tanců a navrch je vždy rychlý Furiant

Jsem nesmírně potěšena, že se na půdě Žytomyru vůbec poprvé tancují skutečně české tance. V České besedě, která trvá 12 minut, je 12 tanců: sousedská, kominík, rejdovák, furiant, polka, obkročák, hulán, řezanka, kalamajka, kuželka, bavorák a strašák.

A co více – všichni tanečníci se naučili zpaměti několika úryvkům těchto národních písní: „Počkej, já povím, Sedlák, sedlák, Alou, alou, Počkej, holka, Komínku, komínku, Nechoď tam, Koukej, Vašku, Pata špička, Zadudej, dudáčku, Letěla husička, Kdybys byl Jeníčku, Šla Nanynka do zelí“.

Význam: Vidím, že přínos pro tanečníky je nejenom v nácviku písní a tanců, také z nich vyzařuje radost z pohybu, zábava.

První předvedení České besedy se konalo v listopadu 2012 v Žytomyru, a to ke 153. výročí prvního předvedeníČB v Konviktě při společenském večeru tzv. Barákových besed. Zde tančili v ukázce i Smetana a Neruda. Odkaz:

http://www.cesky-dialog.net/clanek/5909-pani-damy-...

Olena Denisevič, Vova Barybin, Evžen Bednarsky, Ira Bednarska, Ola Nolda, Maxim Berezjuk, Lena Doleček a Mykola Matvyenko – těmto osmi tanečníkům, kteří se scházeli, o víkendech nacvičovali a nehleděli na čas, vyslovuji velké poděkování.

Milí souboráci, těším se s Vámi na další spolupráci v příštím školním roce a přeji Vám krásné prázdniny.

Eva Řezníčková, vedoucí souboru ČB