20.10.2015

Měsíčník Žytomyrského spolku volyňských Čechů

Měsíčník Žytomyrského spolku volyňských Čechůříjen 2015, zajímavosti ze života v České republice

Datum 8. říjnabylo zvoleno za Památný den sokolstvajako připomínka tragických událostí v roce 1941. Tehdy byla výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“, v noci ze 7. na 8. října 1941, gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, věznění, deportováni do koncentračních táborů.

Historie Sokola

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politického uvolnění v šedesátých letech 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. Náčelník M. Tyrš vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví.

Označení „sokol se oficiálně začalo používat až v roce 1864 na návrh Emanuela Tonnera, který se nechal inspirovat u Jihoslovanů, kteří „sokoly“ nazývali své hrdiny. Tito dravci pro ně představovali symbol síly, rychlosti, cti a čestného boje.

V roce 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, v němž byla vedoucí osobností Tyršova žačka Klemeňa Hanušová.

Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování - výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. - povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé - starosta dr. Scheiner a náčelník dr. Vaníček - se stali organizátory nové čs. armády.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše .

Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (Šupčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další).

Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.

Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy českých dějin.

Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila "sjednocená tělovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen - již počtvrté - k novému životu.

Nová éra Sokola nezačala lehce. Musel bojovat o navrácení svého majetku a zažívá i problémy generační. Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) zhruba 1100 jednot a 190 000 členů. Skoro polovina dochází do sportovních oddílů, které přispívají k omlazení sokolských řad. Také do řídících orgánů nastupuje stále více mladých činovníků.

Nové formy prezentace. Sokol nabízí veřejnosti program moderních pohybových aktivit formou netradičních akcí "Takoví jsme dnes", pořádáním Sokolgymu, soutěží Euroteam aj. Česká obec sokolská spolupracuje s organizacemi, které mají ve svém programu "Sport pro všechny" u nás i na mezinárodní úrovni a sokolští cvičenci reprezentují ČR i na světových gymnaestrádách.

„Vztah sokolů k české zemi a svobodě vystihují slova skladby Přísaha republice, která zazněla v červenci 1938 při slavném X. všesokolském sletu: „Stojíme pevně, připraveni s novou silou za lepší příští své drahé vlasti i bojovat.“

Letošní vzpomínkovou akci zahájila starostka České obce sokolské Hana Moučková,která uvítala předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku a další představitele státní a veřejné správy a společenských organizací.

Ocenila odkaz padlých za svobodu a demokracii, význam sokolského hnutí v novodobých českých dějinách a aktuálnost sokolských ideálů i pro současnou společnost.

Hlavní projev přednesl předseda vlády Bohuslav Sobotka,

který mimo jiné připomenul oběti, které sokolové přinesli v boji za svobodu, demokracii a samostatnost a zdůraznil, že hrdinství a odhodlání sokolů položit život za lepší budoucnost nesmí být nikdy zapomenuto. Připomenul, že sokolové bojovali za hodnoty, které vyznává i současná Evropa.

Poté položili účastníci pietního setkání květiny a věnce k pamětní desce padlým sokolům v odboji za 2. světové války.

LVÍ SILOU je tradiční sokolský pochod,který patří k nejstarším a nejpopulárnějším u Sokola. Autorem původní podoby je František Josef Pelz (1848-1922). Podtext skladby nese název Slavnostní pochod Sokolů“.

Lví silou vzletem Sokolím kupředu kráčejme a drahé vlasti v oběti své síly snášejme, a byť i cesta daleká, ta Sokolíka neleká. Jen mužně, statně ku předu, vždyť drahá vlast čeká.

Vlast máti až nás zavolá co věrné dítky své, tu mocné paže Sokola zlé škůdce v souboj zve! Tož blahá bude naše slast za oběť svůj i život klást, to svaté heslo Sokola: “Za národ, drahou vlast!“.

Pro milé krajany ŽSVČ

napsala Eva Řezníčková,

učitelka z Čech, cvičenka a cvičitelka Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka