22.04.2015

Češi euru nevěří.

Češi euru nevěří. Přijmout společnou evropskou měnu nechce až 85 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos. Jeho odpůrci ale můžou být zatím klidní. Termín zavedení eura se totiž stále odkládá. Kdy může Česko vstoupit do eurozóny a jaké doporučení k tomu dostane od centrálních bankéřů - na to odpoví Jan Beneš...

 

repo - euro

/ 2:15

Už přes........................do eurozóny.

 

xxx

 

Česká ekonomika bude příští rok růst nejrychleji za 8 let, tedy o 2,7 /dvě celá a sedm desetin/ procenta. Počítá s tím Česká bankovní asociace na základě odhadů osmi členských bank. Hlavním tahounem bude rostoucí spotřeba domácností a investice firem i státu. Největším otazníkem je podle Asociace pokračování intervencí České národní banky v roce 2016. Další podrobnosti zjišťovala redaktorka Zuzana Petráňová.

 

repo - ekonomika

3:43

Češi...

...procenta

 

Češi budou podle analytiků dál utrácet, protože poroste jejich reálná mzda díky nízké inflaci. Spotřebu podpoří i fakt, že klesne počet lidí bez práce. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek proto předpokládá, že míra nezaměstnanost bude dál klesat a dostane se pod 7 procent za rok.

 

ZP3272333

0:30

 

průměrná míra inflace by podle odhadů České bankovní asociace měla letos zůstat blízko nuly - konkrétně na úrovni 3 desetiny procenta. Příští rok se pak postupně přiblíží ke dvěma procentům, odhaduje hlavní ekonom společnosti J&T Bank Petr Sklenář.

 

ZP3272368

0:30

 

Kondice české ekonomiky je velmi závislá především na Německu. Její ekonomika by podle odhadů analytiků mohla v příštím roce růst až o dvě procenta.

 

ZP3272473

0:14

 

vysvětluje hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Největším otazníkem pak podle ekonomů zůstává, jestli příští rok Česká národní banka ukončí režim devizových intervencím vůči koruně, říká Sklenář.

 

ZP3272553

0:30

 

Záležet bude také na tom, jaký bude vývoj ekonomiky eurozóny.  Analytici sledují hlavně situaci v Řecku nebo rusko-ukrajinský konflikt. Podle Sobíška se po několika měsících ukázalo, že Rusko není pro ekonomiku evropské unie klíčové.

 

ZP3272609

0:26

 

Odhady České bankovní asociace jsou podobné jako nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu. Česká ekonomika podle něj letos poroste o 2,5 procenta a v příštím roce jí fond předpověděl zrychlení na dvě celá a sedm desetin procenta.

 

xxx

 

Firmy nabírají nové pracovníky. Jen počet nových pracovních míst vzrostl za poslední měsíc zhruba o sedm tisíc. Důvodem jsou přibývající sezonní práce - hlavně ve stavebnictví, cestovním ruchu nebo zemědělství. Češi stále častěji jezdí za prací i do zahraničí - jen loni jich vycestovalo přes sto tisíc. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Zuzana Švejdová.

 

repo - sezonni prace

/03:05

Osmnáctiletý..

....Slovensko.

 

 

Osmnáctiletý Honza studuje střední školu v Praze. O víkendech ale mění učebnice za nářadí a montérky. Brigádu u stavební firmy si našel s kamarádem přes internet.

 

ZP3275407

0:13

Přes…

…..super.  /00:13

 

I díky teplému počasí letos začaly stavební firmy nabírat pomocnou sílu s předstihem. Kromě stavebnictví se zájemcům o práci nabízejí i další možnosti, potvrzuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

 

ZP3275411

0:14

Situaci…

…ruchu. /00:14

 

A netýká se to jen studentů. Krátkodobé brigády vyhledávají třeba i ženy na mateřské dovolené. A zájem je veliký. Třeba v nabídce jedné pražské pracovní agentury přibyde denně zhruba dvě stě nových inzerátů. Aktuálně se shání recepční, pekař nebo skladník.

 

ZP3275402

/00:15

Průměrná...

...hodinu. /00:15

 

Říká jednatel agentury René Kuchar. V Česku je teď bez práce více než půl milionu lidí. Jejich počet - i díky nabídce sezónních prací - ale klesá, meziměsíčně dokonce o 23 tisíc. Přesto na jedno pracovní místo připadá skoro sedm uchazečů. Lidé proto stále častěji hledají uplatnění za hranicemi. Loni tak za prací vyjelo do evropských zemí víc než 110 tisíc Čechů - nejčastěji studenti. Třeba středoškolák Michal se na letní prázdniny chystá do Anglie. Láká ho větší přivýdělek a taky možnost zlepšit si jazyk.

 

ZP3275404

/00:09

Sháním...

....firem. /00:09

 

Právě znalost aspoň jednoho cizího jazyka je totiž důležitou podmínkou pro práci v zahraničí. Příležitost je hlavně v turistickém ruchu, potvrzuje národní koordinátor EURES Miroslav Chytil.

 

ZP3275414

/00:13

Největší nabídka…

….Itálii.

 

Za prací do zahraničí míří stále častěji i lidé ve středním věku, a to hlavně ti z příhraničních oblastí. Nedaleko za hranicemi nacházejí práci v gastronomii, ve zdravotnictví nebo třeba jako řemeslníci. Pochvalují si přitom, že za stejnou práci dostávají v cizině i dvojnásobek platu. Nejčastěji si jezdí vydělávat do Německa, Rakouska nebo na Slovensko.

 

xxx

 

Až 15 milionů korun chce investovat Národní muzeum do výstavby památníku Jana Palacha ve Všetatech u Mělníka. Památník vznikne v domě, kde student vyrůstal a odkud 16. ledna 1969 vyrazil na svoji poslední cestu na Václavské náměstí. Tam se polil benzínem a upálil na protest proti okupaci Československa Sovětskou armádou. Dům rodiny Palachových ve Všetatech chátrá a teď ho s konečnou platností koupil stát.

 

repo palach

T.: 2:14

Z.:.Oprýskaný

K.: …. ls, čro

 

Majitelem je nově stát a správcem bude Národní muzeum, což je docela neobvyklé. Malé lokální památníky Národní muzeum nespravuje, říká jeho ředitel Michal Lukeš. V případě Jana Palacha ale dělá výjimku.

 

Popasovat znamená připravit architektonickou soutěž a vybrat návrh. Zatím je na památník vyčleněno šest milionů korun, ovšem Michal Lukeš se s kolegy rozmáchl a chtějí investovat až 15 milionů korun.

 

Architektonickou soutěž vyhlásí příslušná komise zřejmě už v květnu, památník by měl vyrůst do tří let, to už bude 50. výročí smrti Jana Palacha. LS, RZ

 

xxx

 

Rodný dům Jana Palacha ve Všetatech definitivně patří státu. Chátrající a několik let opuštěnou budovu získalo do správy Národní muzeum a hodlá na jeho místě vybudovat památník. Pro upřesnění je třeba dodat, že Jan Palach se narodil v porodnici v Praze, ale ve Všetatech vyrůstal a žil až do dne, kdy se upálil. Pohřbený je na Olšanských hřbitovech.

 

repo - palach 2

T.: 2:27

Z.:.Rodný

K.: …. ls, rz 

 

Náhodný návštěvník Všetat se ale o domě nedozví, dokonce ani mnozí přistěhovalci nevědí, že stále stojí. To chce změnit Národní muzeum, říká ředitel Historického muzea Marek Junek.

 

Rodný dům ale buldozery netrhnou, zůstane v nějaké podobě součástí muzea, záleží ale na architektech, jaké navrhnou řešení a co vybere příslušná komise Ministerstva kultury.

 

Muzeum na místě rodného domu považuje za důležité i historik Petr Blažek. Všetaty jsou podle něj důležitým místem pro pochopení hodnot a způsobu rodinné výchovy, které vedly Jana Palacha k sebeupálení.

 

Soutěž na výtvarný návrh památníku Jana Palacha ve Všetatech vypíše Ministerstvo kultury vypsat v následujících týdnech.  LS, RZ

 

 

xxx

 

Ivanu Martinu Jirousovi nikdo neřekl jinak nežli Magor. Básník, spisovatel a legenda českého undergroundu budil pozornost až do své smrti. Teď se Magor dostal i na stránky komiksu. Za knihou "Legendy o Magorovi I." stojí jeho dlouholetý přítel František Stárek a kreslíš Marian Cingroš.

 

repo - magor

2:01

Magorových knih...

...KF, RĹľ.

 

xxx

 

V Česku začal takzvaný „Rok migrény". To je projekt, kterým chce Společnost pro léčbu bolesti hlavy upozorňovat na to, že lidé bolesti hlavy často podceňují. A trpí pak víc, než by při správné léčbě museli. Migréna přitom podle expertních odhadů trápí až milion Čechů.

 

repo - migrena

2:20

Z: Chodila jsem....

K: Český rozhlas.

 

ZP3270426

popisuje manažerka z Prahy Marcela. Správně a hlavně úspěšně léčit se začala až po 15ti letech od prvních silných bolestí hlavy. Marcela se při nich cítila na omdlení a chtělo se jí zvracet, vadilo jí světlo i zápachy nebo vůně. Záchvaty se u ní objevovaly až osmkrát do měsíce, teď jednou dvakrát…

ZP3270435

Podle předsedy České společnosti pro léčbu bolesti hlavy, neurologa Davida Doležila trpí migrénami víc ženy než muži. Někdy hraje roli dědičnost. Spouštěčem záchvatu může být změna počasí nebo i určité jídlo a pití…

ZP3270579

Někdy se ale silná až třídenní bolest hlavy objeví bez příčiny. Pak je důležitá správná diagnostika a léčba. Doležil odhaduje, že 20 a 30 procent lidí je léčeno špatně...

ZP3270444

Někdy může být chyba v lékaři, který příznaky pacienta zlehčuje. Jindy se léčí sám pacient a chodí jen do lékárny s tím, že trpí běžnou bolestí hlavy…

ZP3270514

Vysvětluje lékárnice Jana Kohoutová. Podle lékařů může ale migréna někdy upozorňovat i na závažné onemocnění mozku. Veronika Hlaváčová, Radiožurnál.

 

xxx

 

Češi vyráželi za dobrodružstvím "Na vlnách pod plachtami"

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci Králové - Foto:  Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci KrálovéFoto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Plavili se po moři, zažívali dobrodružství. Cestovali do Svaté země, bojovali s piráty, jeden z nich byl naopak podílníkem na korzárské lodi. Dnes se vydáme do historie, konkrétně do období 16. a 17. století, kdy se "Na vlnách pod plachtami", jak se jmenuje výstava v Hradci Králové, plavili i Češi. Muzeum východních Čech nabízí osudy pěti z nich.

Přehrát audioPřehrajte si celý příspěvek

"Čechů jsme vybrali jen několik. Byla jich celá řada, ale snažili jsme se vybrat určité osobnosti," uvedl Stanislav Hrbatý, který výstavu připravoval.

Prvním z nich je Oldřich Prefát z Vlkanova. Pocházel z bohaté měšťanské rodiny a v Praze založil dílnu na výrobu měřících přístrojů, astronomických a matematických pomůcek. Roku 1546 se vydal do Benátek a odtud na pouť do Svaté země. Cestu velmi podrobně zdokumentoval a vydal svůj deník. Cesta tam i zpět trvala půl roku. V cestopisu velmi barvitě líčí, jak vypadala loď, na kterou se nalodil a co měli k jídlu.

"Podrobně, což je zajímavé, líčí i smlouvu, kterou měli s patronem lodi, a co vše pro ně musel udělat."

Co vše jim musel zajistit?

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci Králové - Foto:  Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci KrálovéFoto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

"Smlouva je zajímavá tím, že řeší naprosté detaily. Za 45 benátských korun na osobu měli služby all inclusive. Někteří poutníci platili jen deset korun, ti to měli bez stravy a dalších věcí. Ale za 45 korun jim patron musel zajistit, že budou dostávat chléb, víno, maso, sýr, ovoce a čistou vodu. Je tam přímo specifikováno, že voda nesmí být zatuchlá. Posádka s nimi nesměla jísti, aby nežebrala o jídlo. Když dojeli do Svaté země, tak jim měl zajistit doprovod, zaplatit za ně veškeré poplatky, které byly vymáhány v souvislosti s cestou do Jeruzaléma. A to vše pod pohrůžkou pokuty. Zároveň by mu propadl veškerý majetek, včetně lodi. Pro toho patrona to bylo asi velmi rizikové. Ve srovnání s Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic, který je dalším ze zmiňovaných poutníků, a podnikl podobnou cestu, se později poměry v dopravě už změnily. Sami si museli kupovat jídlo, trvanlivé potraviny jako suchary, uzené jazyky, parmazán, mandle, fíky, rozinky, víno. To vše měli schované v truhle, kterou si zakoupili a na které spali. Vedle toho si ještě nechali ušít kutny, které byly podobné oděvu františkánů, aby se do arabského světa vydávali jako duchovní. Asi už ten arabský svět nebyl tak vstřícný. Píše, že se zmnožily různé poplatky a povolení, které museli hradit. Haranta tam dokonce potom okradli. Takže srovnání stejné cesty Oldřicha Prefáta a Kryštofa Haranta je zajímavé."

Jaký je časový rozdíl mezi jejich cestami?

"Oldřich Prefát jel v roce 1546 a Kryštof Harant se vydal na cestu v roce 1598 spolu s Heřmanem Černínem z Chudenic."

To není příliš velký časový odstup.

"Není, ale ty podmínky se pravděpodobně dramaticky změnily, protože Prefát líčí, že o ně bylo velmi dobře postaráno. A Kryštof Harant dokonce musel uplatit nějakého úředníka, aby jim postoupil svou kajutu."

Češi zažili i morovou karanténu

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci Králové - Foto:  Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci KrálovéFoto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Jak dodal Stanislav Hrbatý, další z Čechů, který cestoval v polovině 17. století, byl Šimon Alois Tudecius. Budoucí děkan pražské lékařské fakulty se jako student vydal roku 1656 do Itálie, a tam se nechal najmout jako dobrovolník na papežskou loď. Ve společnosti šlechticů, vojáků i otroků strávil téměř tři roky.

Popisuje radosti i strasti na benátských válečných galérách. Zažil několik vojenských střetů, kdy museli bojovat s tureckými loděmi nebo se snažili dobývat nějakou část na pevnině. Prošli i karanténou.

"Vypukl mor, a oni byli vzati do karantény, nepustili je do přístavu. Zpětně potom vzpomínal, že setkání s morovou nákazou pro něj byla velmi cenná zkušenost, už jako pro vystudovaného lékaře a děkana pražské lékařské fakulty."

Václav Hollar zažil boj s alžírskými piráty

Dalším Čechem, který objevoval na lodích cizí země, byl známý rytec Václav Hollar. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to najevo. Známá je například i forma jeho jména Wenceslaus Hollar Bohemus.

Za pobytu v Anglii vytvořil krásné grafické listy s tématikou lodí a veduty anglických přístavů. Na sklonku svého života doprovázel anglickou diplomatickou misi do marockého Tangeru.

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci Králové - Foto:  Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci KrálovéFoto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

"Tam měli Angličané pevnost, kterou zdokumentoval. V Maroku pobyl zhruba tři měsíce. Pak se vracel do Anglie a při zpáteční cestě byla jeho výprava na lodi Mary Rose napadena alžírskými piráty. Tuto bitvu pak zachytil i na grafice s popisem, jak se to odehrávalo. Skoro každý z těchto Čechů má nějakou zkušenost s námořní "bitvičkou". I Oldřich Prefát z Vlkanova byl při zpáteční cestě napaden tureckými galérami a někteří námořníci z jeho lodi byli zajati. Popisuje i přípravy na bitvu. Oni tu loď vidí, ale dopluje až druhý nebo třetí den. Preventivně se připravovali na boj a to se jim vyplatilo. Dostávali od patrona instrukce, co mají dělat, za co se mají schovat. To bylo v 16. století. Václav Hollar zažil bitvu v 17. století, kdy na ně lodě najížděly a střílely. Po zhruba dvou dnech se anglické posádce podařilo rozervat nepřátelům plachtu a poškodit ji. Pak se loď odklonila, ostatní ji následovaly."

Augustin Heřman zmapoval Maryland

Mnozí Češi s korzáry na svých cestách bojovali, jeden z nich se však korzárem stal. A tím je Augustin Heřman, mořeplavec, obchodník a kartograf. Stal se prvním Čechem, který se v Americe prokazatelně usadil.

"Původně emigroval s rodinou do Holandska. Pak se ve službách Západoindické společnosti vydal v roce 1633 do Severní Ameriky, kde začal podnikat. Byl činný nejen v námořní dopravě, ale také jako podílník korzárské lodi.Podílel se na výpadech na španělské lodě plující z Jižní Ameriky. Později zmapoval Virginii a Maryland pro Lorda z Baltimoru. Za to dostal kolonii Maryland. Jeho mapa byla velice ceněna, na tu dobu byla velmi podrobná a vycházelo se z ní ještě několik pozdějších let."

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci Králové - Foto:  Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Výstava Na vlnách pod plachtami v Muzeu východních Čech v Hradci KrálovéFoto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Na mapu přidal i svůj portrét a kolem něj nechal vyrýt své jméno s přídomkem Čech - Augustine Herrman Bohemian. Také pozemky, které dostal, pojmenoval Bohemia Manor, tedy České panství, a postavil si tam velký dům.

Heřmanovým dílem je také jedno z prvních vyobrazení New Yorku z roku 1650. Zajímavé je, že bylo objeveno pracovníky Rakouské národní knihovny ve Vídni teprve v roce 1992. O Heřmanovi vyšla i kniha, jejímž autorem je českoamerický historik Tomáš Čapek.

Na Augustina Heřmana se nezapomnělo ani dnes. Replika jeho lodi dnes pluje po Středozemním moři a jednou byla i v Americe. Jejím kapitánem je Josef Dvořák z Hradce Králové.

Autor: Zdeňka Kuchyňová

xxx

 

Petr Šetek: při pátrání po rodokmenu mě nejvíc překvapila změna příjmení

Petr Šetek cvičí na flétnu v ložnici ve Studley Park Rd. na podzim roku 1974 - Foto:  Archiv Petra Jaroslava Šetka

Petr Šetek cvičí na flétnu v ložnici ve Studley Park Rd. na podzim roku 1974Foto: Archiv Petra Jaroslava Šetka

Pátrání po předcích může být docela dobrodružné. Český muzikant Petr Šetek, který žije v Norsku, vydal svůj rodokmen. Své předky vypátral až do 17. století. Nejvíc ho v historii rodu překvapila změna příjmení a nepříliš vstřícná byla reakce příbuzných v Americe.

Vraťme se do konce 60. let, kdy Petr Šetek vystřídal hned několik zemí. Hrál na flétnu a po konzervatoři získal přes Pragokoncert angažmá v Káhiře. O rok později, v roce 1968, emigroval se svým kamarádem Albertem Vlčkem do Spojených států. Brzy tam přišli i rodiče, kteří se nakonec rozhodli pro Norsko, kde jeho nevlastní otec získal místo ve filharmonii. Petru Šetkovi se v Norsku sehnat zaměstnání nedařilo a tak zkontaktoval svého kamaráda, který se mezitím přesunul do Austrálie.

"Kontaktoval jsem Alberta a ten řekl, že potřebují flétnistu v melbournském operním a baletním orchestru a že bych měl poslat pásek. Tak jsem poslal pásek, místo jsem dostal a odešel jsem do Austrálie. Albert byl Slovák, který hrál v káhirském symfonickém orchestru jako já. A nebyl jediný. Bylo tam několik Čechů i Slováků." (* S tvorbou rodokmenu začal v roce 1978)

Do Norska se vrátil po pěti letech, v roce 1975 a k práci na rodokmenu se dostal náhodou. Svou roli sehrála i emigrace, kdy si začal uvědomovat důležitost rodinných svazků a kořenů původu.

"Matka mé dřívější norské manželky se zabývala rodokmenem své norské větve. Měla knihu, jakým způsobem se to dělá. Začalo mě to zajímat a řekl jsem si, že bych mohl vytvořit něco podobného o své české větvi. V knize byla řada otázek, které se měly poslat příbuzným na zodpovězení. Když jsem nasbíral dostatek informací, začal jsem s rodokmenem. Norové by raději chtěli, aby z dětí, které se narodí v Norsku, ať už z jejich vlastních nebo z cizinců, se stali Norové a aby se moc nezabývali cizím původem, ale že by se vyloženě stavěli proto tomu, to ne. Byli inteligentní, a tak se mi do cesty nikdy nepostavili, ale ani to nijak nepodporovali."

S tvorbou rodokmenu začal Petr Šetek v roce 1978, kdy ještě žil jeho vlastní otec v Praze. Byl to on, kdo chodil do archivů, vyhledával prameny a posílal je do Norska.

"Oba nás to bavilo a tak jsme měli velice úzký kontakt. Když jsme rodokmen zakončili, tatínek zemřel, to bylo v roce 1982 a bylo to první vydání rodokmenu. Pak jsem na několik let přestal, a když p