28.04.2015

Do Nepálu odletí/odletěli čeští záchranáři.

Do Nepálu odletí/odletěli čeští záchranáři. V zemi zničené zemětřesením postaví polní nemocnici, která na místě pomůže zraněným. Třicítka zdravotníků a hasičů ještě v noci balila poslední věci.

 

repo - zachranari nepal

/1:35

začíná zvukem...........

......................Radiožurnál.

 

ferencei jedna

 

vypočítával nad dlouhým seznamem věcí hasič Jiří Ferencei. Na základně v pražských Strašnicích vedle sebe ležely srovnané balíky s 11 a půl tunami materiálu.

 

ferencei dva

 

Do kovových beden a velkých pytlů balili hasiči také hračky pro nepálské děti. Přípravy kontroloval velitel záchranářského týmu Oldřich Klegr. Ten už přemýšlel také o tom, jak bude vypadat situace hned po příletu.

 

klegr

 

Na místě se nejdříve postaví ambulance, aby mohla přijímat zraněné. Pak teprve hasiči dobudují zázemí pro členy traumatýmu. Nejtěžší bude podle zástupce velitele Petra Vodičky samotný začátek.

 

vodička začátek

 

K pražským hasičům se večer připojilo také devatenáct lékařů a sester z brněnské fakultní nemocnice. Na misi do Nepálu zabalili zdravotnický materiál jako jsou jehly, obvazy, sádry, kanily, ale i základní přístroje.

 

doleček jedna

 

popsal člen zdravotnického týmu Martin Doleček. Těsně před odjezdem se lékaři a sestry nechali naočkovat proti tyfu.

 

doleček dvě

 

Záchranáří stráví v Nepálu nejméně dva týdny. Petra Benešová a Kateřina Pichalová, Radiožurnál.

 

xxx

 

Energetická společnost ČEZ by měla vypsat nový tendr na výstavbu jaderných bloků nejpozději v příštím roce. Českému rozhlasu to řekl ministr financí a šéf Hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj by měla firma postavit jeden blok v Dukovanech a pak následně další v Temelíně. Ke které variantě se přiklání samotný ČEZ a kterou možnost by zvolili analytici - na to odpoví Jan Beneš...

 

tendr jaderne elektrarny

/ 2:58

 

Ani.........................ČEZ.

 

xxx

 

Pošta chce na franšízy převést 2500 poboček a ušetřit stovky miliónů korun

25-04-2015 | Zdeňka Kuchyňová

repo – posta

3:22

Česká pošta má v současné době 3200 poboček. Čtyři pětiny z nich plánuje během příštích deseti let převést na smluvní partnery. Poštovní služby by tak mohly být třeba na obecních úřadech, v obchodních centrech nebo v malých prodejnách, vždy s logem České pošty. Té by mělo zůstat zhruba 700 poboček.

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia PrahaČesko má podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka nejnižší počet partnerských poboček, tzv. franšíz, v Evropě, jen 1,5 procenta. V Německu je to téměř 100 procent a v Rakousku 71 procent. Letos by se mělo přeměnit na franšízy 63 pošt.

V minulém roce vylepšil podnik pro případné zájemce ekonomické podmínky. Podle neoficiálních informací se hovoří o lepším provizním systému, který by zohlednil například počet transakcí nebo otevírací dobu.

"To není nový model. V Německu a v Rakousku to funguje velmi dobře. Postupným převáděním poštovních služeb podnikatelům, obcím a dalším, bychom chtěli snižovat nákladovost České pošty. A proti tomu by se snižovala dotace, kterou by pošta dostávala,"uvedl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.

Celkový počet poboček pošty nesmí klesnout pod 2100, což je o 1100 poboček méně, než má podnik v současnosti. Chovanec v minulosti uvedl, že chce současný rozsah poštovní sítě zachovat i když je většina poboček ztrátových.

Vláda regionální pobočky rušit nechce

Foto: Prokop Havel, ČRoFoto: Prokop Havel, ČRoLidé v regionech jsou na rušení nebo omezování poštovních služeb ve svém okolí velmi citliví. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD řekl,že vláda nechce regionální pobočky rušit:

"Lidé o služby nepřijdou. Pobočku nebude provozovat Česká pošta sama, bude mít pro její provoz partnera. Tím bude moci být obecní samospráva, místní obchod nebo jakýkoliv místní podnikatel, který splní podmínky pro to, aby takovou pobočku pošty mohl na základě smlouvy s Českou poštou provozovat."

Ztráty pošty by měl podle novely hradit stát

Foto: Filip Jandourek, ČRoFoto: Filip Jandourek, ČRoKdo bude hradit ztrátové pobočky České pošty v regionech - o tom měli jednat ministři. Novelu zákona ale vláda odložila. Ministerstvo financí si vyžádalo ještě jednu konzultaci.

Novela počítá s tím, že ztrátu České pošty z poskytování základních služeb bude hradit stát, a nikoliv kompenzační fond, do kterého mají přispívat všichni hráči na trhu. Fond zatím nezačal fungovat, protože nebyla definitivně stanovena výše úhrady. Poště se fond nelíbí a poukazuje na to, že služby si u ní objednává stát a ten by za ně měl zaplatit.

"My samozřejmě nechceme, aby pošta stála jen s rukou nataženou a chtěla od státu peníze, ale aby hledala nové výzvy, nové zákazníky, nové tržby. Já si myslím, že je k tomu nakročeno dobře, ale potřebujeme po Českou poštu zajistit stabilní prostředí," dodal ministr vnitra Milan Chovanec.

Pro Českou poštu pracuje téměř 32 tisíc lidí. Loni jí klesl zisk i tržby. Důvodem byl pokračující pokles objemu listovních zásilek. Z nich přitom pochází třetina výnosů.

Ztrátu ze zajištění dostupnosti poštovních služeb za rok 2013 pošta vyčíslila na 1,8 miliardy Kč. Regulátor jí ale přiznal zhruba o miliardu méně a pošta se odvolala.

xxx

 

Milán je městem módy, designu  a gastronomie. Přesvědčit se o tom můžete sami, třeba už v následujících  šesti měsících, kdy bude lombardská metropole také městem světové výstavy EXPO 2015. I jejím tématem jsou potraviny. EXPO v Miláně tak bude i festivalem světové kuchyně, která má v Itálii - jak známo - silnou pozici.

 

 

 

repo  expo gastronomie

2:23

Jak jsou...

...radiožurnál.

 

xxx

 

I úplně obyčejný životní příběh může v budoucnu historikům posloužit jako cenný zdroj informací. To je důvod, proč vzniká takzvaná Národní kronika. Senioři jí už třetím rokem plní svými vzpomínkami - a to na cokoliv, co si pamatují. Kronika tak popisuje zkušenosti s vojnou,  nástup moderní techniky nebo třeba školní výuku za protektorátu. Čtyři stovky takových příspěvků si dnes převezme Národní muzeum a na tisíc let je uloží do trezoru.

 

repo - narodni kronika 2

1:35

pásek začíná: kulisa...

pásek končí: ...rozhlas

 

xxx

 

Jak zněla hudba na dvoře francouzských králů, zjistí dnes večer publikum ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Barokní orchestr Collegium 1704 tam vystoupí se slavnou francouzskou sopranistkou Sandrine Piau /sandrin pijó/. Jedna z nejvyhledávanějších interpretek hudby francouzského baroka představí v Praze výhradně árie z oper Jeana Philippa Rameaua /žána filipa ramóa/. S pěvkyní se před koncertem setkala Markéta Kaňková. Na úvod rozhovoru se jí zeptala, proč pro Prahu zvolila právě tento program.

 

repo - collegium

3:33

Z: Alors le choix...

K: de cette musique.

 

Odhlášení:

Uzavírá Sandrine Piau v exkluzivním rozhovoru s Markétou Kaňkovou. Francouzská sopranistka vystoupí dnes večer s barokním orchestrem Collegium 1704 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Sandrine Piau na koncertě představí výhradně árie z oper  francouzského skladatele Jeana Philippa Rameaua.

 

xxx

 

Zákulisím českého hokeje otřásla v polovině tohoto měsíce dosud nevyjasněná kauza údajného uplácení Vladimíra Růžičky. Příběhy Radiožurnálu teď nabízejí autentickou výpověď Slavomíra Lenera, který hledal řešení svízelné situace v respektování prostého principu, presumpce neviny.

 

repo - lener

3:54

/Kulisa..bojovať....Studený a Příběhy Radiožurnálu./

 

xxx

 

Češi ve Švýcarsku slavili sto let Svazu spolků. Jejich dokumenty sedostaly do Národního archivu

V průvodu na velvyslanectví hrála také hudba - Foto: Zdeňka Kuchyňová

V průvodu na velvyslanectví hrála také hudbaFoto: Zdeňka Kuchyňová

 

repo – krajani svycarsko

9:25

Svaz spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku oslavil 100 let od svého vzniku. Výročí krajané oslavili také na českém velvyslanectví v Bernu. Tady byly národnímu archivu předány dokumenty, z nich některé sahají až do let před první světovou válkou.

Přehrát audioPřehrajte si celý příspěvek

O krajanech se pochvalně vyjádřil český velvyslanec ve Švýcarsku Karel Borůvka:

"Zdejší krajané jsou výborní, jsou srdcaři v dobrém slova smyslu a šíří dobré jméno České republiky. To je unikátní věc a ve Švýcarsku nám to hodně pomáhá."

Jak velvyslanectví spolupracuje s krajanskou komunitou?

"Jednu formu jsme právě zažili. Sto let založení Svazu spolků je výjimečná událost. Jsem rád, že můžeme krajany hostit zde na ambasádě. Formy spolupráce jsou různé, některé akce organizujeme společně. Nedávno jsem zažil velmi zajímavou besedu v Basileji na krajanském spolku. Podpora krajanů je pro mě klíčová. Mají své kontakty, zázemí a znalosti prostředí. To samozřejmě velvyslanectví velmi pomáhá i ve stycích mezistátních."

Krajanské spolky fungují na stejném principu jako švýcarský stát

Sjezd krajanů se konal ve slavnostním duchu. Připravena byla i návštěva Bundeshausu. Jak uvedli jednatelka Svazu spolků Helena Springinsfeld a místopředseda Jaroslav Havelka, počátek Svazu spolků se váže k návštěvě Tomáše Garrigua Masaryka.

"Někdy v roce 1915, když přijel Masaryk do Švýcarska, tak se vyslovil, že by se spolky, které byly ve Švýcarsku početné, měly spojit v jeden svaz. Původně se to jmenovalo Sdružení."

Svaz spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku slaví sto let. Kolik je v něm sdruženo spolků dneska?

"Dnes je v něm 13 spolků. Jsou to samostatné jednotky. Máme stejný systém jako Švýcarský stát. Máme dvě komory. Jednu tvoří zástupci jednotlivých spolků a druhá komora je Sjezd delegátů, který jsme tu měli, a to je podle počtu členů v každém spolku. Pak je tu předsednictvo, malá skupina, která je schopna řešit velmi rychle vzniklé problémy."

Když jste přijeli do Švýcarska, jak jste se poprvé setkali s krajanskou komunitou?

"Bylo to v roce 1968, ale krajanská komunita mě zpočátku zajímala pramálo. Musela jsem chodit do školy a dělat jiné věci. Ale přes moje rodiče, kteří byli rychle aktivní v krajanských spolcích, jsem do toho taky nějak vklouzla," uvedla Helena Springinsfeld a Jaroslav Havelka dodal:

"Když jsem přišel do Ženevy, tak poslední, co by mě napadlo, bylo, že bych začal působit v nějakém spolku. Po čase jsem byl požádán krajany z Besedy Slovan, abych jim pomohl při pořádání plesu. A od té doby jsem pomáhal víc a víc."

Na velvyslanectví zazněla hymna i poděkování krajanům

Na velvyslanectví přišli krajané v krojích, s vlajkami spolků a za zpěvu české i slovenské hymny.

"Je mi velkou ctí, že dnes slavíme zde, na půdě ambasády sto let vzniku Svazu spolků na území Švýcarska. Já to považuji za významnou událost. Nejen ve Švýcarsku, ale v kontextu vzniku republiky, v kontextu vývoje státu, ve spolupráci krajanů, v podpoře našeho disentu a v podpoře obnovení svobodného vývoje v Československu po roce 1990," uvedl velvyslanec Karel Borůvka.

Místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Jitka Seitlová ocenila pomoc zahraničních Čechů v krizových letech:

"V letech, kdy se česká země potýkala s problémy, tak to byli vždycky zahraniční Češi a Slováci, kteří velmi pomohli. Ať už to bylo po vzniku první Československé republiky, za doby druhé světové války, kdy byl podporován odboj. Také za minulého režimu krajané pomáhali sbírkami, podporovali disent. Když byly u nás živelné pohromy, povodně, větrné kalamity, tak ve Švýcarsku spontánně vznikly sbírky, které velice pomohly. Nejenom částkou, ale sounáležitostí, která do toho byla vložena."

Unikátní dokumenty krajanů se dostaly do Národního archivu

Krajané pak předali zástupcům Národního archivu dokumenty. Ty schraňoval několik desetiletí Arnošt Jokl, který žil ve Švýcarsku od roku 1906. Po vypuknutí 2. světové války se výbor Besedy Curych rozhodl písemné doklady rozdat členům spolku k uschování.

"Po válce už tyto archiválie nebyly shromážděny na jedno místo, ale ponechány u jednotlivých krajanů. Ti v následujících letech postupně umírali. Jejich vdovy nebo potomci, kteří už česky nerozuměli, požádali mého otce, aby si tyto věci vzal. A tak podruhé zabránil tomu, aby tyhle doklady zmizely ze světa. Všechno, co po čase po krajanech posbíral, uložil u sebe ve skříních nebo v krabicích. Když můj otec zemřel, tak jsem vše, co jsem na půdě třech nemovitostí našel, rozdělil podle toho, jestli se jednalo buď o materiály soukromé, spolkové nebo pocházejí z jeho podnikání. Už teď si myslím, že v nějakém koutě na půdě se skrývá minimálně ještě jedna desátá krabice," uvedl syn Arnošta Jokla, Jaroslav.

Dokumenty u něj na přelomu tisíciletí zkoumali i historici z Palackého univerzity z Olomouce a na jejich základě sepsali knihu o krajanech v letech 1945 až 1989.

"Dobře si pamatuji reakci doktora Arnošta Skoupého, jednoho z historiků, když poprvé nahlédl do těch krabic a potom prohlásil: Jaroušku, to se stává jednou za sto let, že historik objeví takový poklad, já bych mohl brečet radostí."

Archiválie převzala ředitelka Národního archivu Eva Drašarová:

"Máme spíše novější archiválie v naší budově v Praze na Chodovci a nyní jsme se dostali trošičku hlouběji, až k počátkům švýcarských spolků. Kolekce jsou obohaceny také o pozůstalosti osobností spjatých se švýcarským exulantstvím."

"Je to především osobnost Arnošta Jokla, který byl výraznou osobností mezi krajany ve Švýcarsku a velká část archiválií, které přebíráme, je právě osobní fond Arnošta Jokla. Ta jeho spolková činnost je provázána s jeho osobní podnikatelskou činností nebo s činností v Československé obchodní komoře ve Švýcarsku. Tvoří to jeden celek, ale archiválie jsou z různých oblastí jeho působení, dodala archivářka Zora Machková."

A který dokument je podle Evy Drašarové nejvzácnější?

"Ze Švýcarska mě nejvíce oslovují dokumenty, které se vztahují k zahájení Masarykovy akce v exilu, tedy někdy kolem roku 1915, a písemnosti, které souvisí s velkolepými oslavami výročí Jana Husa zde ve Švýcarsku, kdy se profesor Masaryk vyslovil tak, že již nebylo cesty zpět. Nebylo už cesty zpět domů do Rakouska - Uherska. Ale možná už to také směřovalo k samostatnosti tehdy ještě české, postupně československé."

Jak dodala ředitelka Národního archivu Eva Drašarová, získávání archiválií od zahraničních Čechů velmi pomáhal také Oldřich Černý, který působil ve Spojených státech a ve Švýcarsku. Zasloužil se o vznik pražských setkání zahraničních Čechů, která se stala tradicí.

Podle Jaroslava Jokla se nyní materiály jeho otce dostaly na místo, kam patří.

"Dá se říct, že jsme tím potřetí zabránili tomu, aby tyto krajanské organizace unikly nebezpečí zapomenutí, protože jejich historie bude po zpracování archiválií v Česku přístupná historikům a veřejnosti. Pro mě a pro mého zesnulého otce tím končí období morální, ale i osobní odpovědnosti se o tyto písemnosti muset dalších padesát let starat."

Autor: Zdeňka Kuchyňová

 

xxx

 

Nahlédněte do historického alba zaniklých šumavských obcí

11-04-2015 | Martina Bílá

repo – obce sumava

4:51

To, že tady stávaly domy, připomíná už jen pár ovocných stromů, na místě políček jsou lesy a louky. Taková je dnes realita mnoha obcí v pohraničí. O zmizelé obce je v poslední době velký zájem a vstříc mu vychází i Národní park Šumava, na jehož území se nachází mnoho z nich. Na starých fotografiích tak alespoň na chvíli ožívají obce a osady Březová Lada, Radvanovice, Knížecí Pláně a mnohé další. Zalistovat Historickým albem Šumavy nás v Historických obzorech pozve tiskový mluvčí parku Jan Dvořák.

Tiskový mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák, foto: archiv J. DvořákaTiskový mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák, foto: archiv J. DvořákaPodle čeho jste vybírali ty zaniklé obce, které jsou součástí toho projektu?

"Vezmu to trochu zeširoka. Těch zaniklých obcí je na celém území Šumavy necelá stovka. Výběr tedy musel proběhnout a vybírali jsme je tak, abychom o nich měli především dost informací: o jejich vzniku, jak se tam žilo, kolik tam bylo domů a obyvatel a také informace o jejich zániku. Zároveň jsme také potřebovali, aby ty zaniklé obce byly na turisticky přístupných místech, aby nebyly v prvních zónách, protože takových obcí je také několik. Vyšla z toho třicítka obcí, která splňovala tyto atributy včetně toho, že my jsme k těm obcím potřebovali mít nějakou fotodokumentaci, konkrétně minimálně 4 historické fotky, které představujeme vždy na tom fotoalbu na tom místě, kde ta obec stála. Ne vždy to bylo jednoduché a ne vždy se to podařilo. Nakonec se opravdu vybralo těch 30 obcí, které jsou rozesety jako korálky od severu na jih Šumavy. Ta první obec, kterou na severu můžeme najít, je Zhůří u Železné Rudy. Na jihu ležela Zadní Zvonková až u dnešního Lipna."

Vy jste zmínil, že najít materiály k obcím nebylo lehké. Jak jste je tedy sháněli?

Autor projektu Historické album Šumavy Josef Štemberk (vpravo) ze Správy Národního parku Šumava a mluvčí parku Jan Dvořák, foto: Jitka EnglováAutor projektu Historické album Šumavy Josef Štemberk (vpravo) ze Správy Národního parku Šumava a mluvčí parku Jan Dvořák, foto: Jitka Englová"Měli jsme k ruce pár pamětníků, tady bych jmenoval konkrétněpaní Marii Malou, což je přímo rodačka z Předních Paští, které také zanikly. Ta říká, že i když byla malá holčička, když domy v její obci padaly k zemi, tak to má před očima a je takovou studnicí historie těch zaniklých obcí. Mezi dalšími lidmi, kteří nám pomáhali, je např. milovník a znalec Šumavy Emil Kintzl nebo pan Zdeněk Roučka, který vydal několik knih s historickými fotografiemi o historiiŠumavy. Tito lidé pomáhali fotografiemi i informacemi, které v průběhu let své činnosti sesbírali a poskytli nám je. To byla strašně důležitá věc, bez které by tento projekt vůbec nebyl uveden v život."

Liší se nějak osudy těch obcí? Nebo jde vždy o linku: odsun-pár let přežívání v http://img.radio.cz/pictures/c/czech/sumava_hurka1x.jpgHůrka v současnosti,...

"Tento osud, jak jste nastínila, má většina obcí. Ty obce před II. světovou válkou fungovaly, žily, byly tam stovky obyvatel. Dneska po nich není prakticky ani kámen. Pak přišla II. světová válka, Sudety a odsun německého obyvatelstva a drtivá většina obcí na Šumavětakto skončila. Ty osudy jsou docela pohnuté. Jak říkala paní Marie Malá, jako malá holka viděla, jak jsou domy v její rodné vesnici odstřelovány a padají k zemi. To byly Přední Paště. Podobněskončilo Zhůří na Šumavě, podobně skončily Stodůlky na západníčásti Šumavy, které sloužily jako vojenská střelnice. Každá ta obec má ten osud trochu jiný. Obcí je, jak už jsem říkal, v té naší připomínce, v historickém albu, 30 a stojí za to se s jejich osudy seznámit. Můžete se podívat na naše internetové stránky www.npsumava.cz, kde naleznete mapu, na které jsou vyobrazeny všechny obce, které připomínáme. Jsou tam GPS souřadnice, jsou tam historické informace i staré a současné fotografie. Návštěvníci si mohou obce připomenout na webu touto jednoduchou formou, nebo, a to je ta lepší varianta, vydat se na Šumavu pěšky a zjistit si informace sami."

 

vvv

 

Mohylová pohřebiště, zaniklá městečka i sklářskou huť – to vše odhaluje Archeologický atlas Čech

25-04-2015 | Martina Bílá

repo – archeologicky atlas

4:27

 

Chcete zjistit, jestli bylo místo vašeho bydliště oblíbenou a vyhledávanou lokalitou už před mnoha staletími nebo tisíciletími? Nebo se chcete vydat na výlet za památkami, které nemusí být vždy na první pohled zjevné? Pak stačí zalistovat novým Archeologickým atlasem Čech. Stejně jako my v Historických obzorech.

назад