08.04.2015

Новини радіо Прага

Pokud bude v programu Zemanovy cesty do Ruska návštěva vojenské přehlídky v Moskvě, ministři KDU-ČSL ji zřejmě nepodpoří. Před dnešním jednáním kabinetu to řekl šéf lidovců vicepremiér Pavel Bělobrádek. Jako nevhodnou už Zemanovu cestu do Moskvy označil i ministr financí Andrej Babiš. Radost z toho, co se kolem ní v posledních dnech děje nemá ani šéf diplomacie sociální demokrat Lubomír Zaorálek.

 

repo - zeman moskva

3:33

 

ZP3265308

0:03

Povzdechl si ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nejen nad Zemanovou cestou do Moskvy, ale i nad jeho roztržkou s velvyslancem Spojených států amerických v České republice Andrewem Shapirem.

 

ZP3265309

0:28

Zatím nejvýrazněji se proti cestě Miloše Zemana postavili lidovci. KDU-ČSL už ho dřív vyzvala, aby od svého plánu zúčastnit se vojenské přehlídky na Rudém náměstí ustoupil. Před středečním jednáním vlády, kde se bude řešit i proplacení prezidentovy cesty, postoj strany její šéf a vicepremiér Pavel Bělobrádek zopakoval.

 

ZP3265310

0:30

Podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí Ano si prezident Zeman stejně udělá, co chce, ať bude vláda hlasovat o proplacení jeho cesty jakkoli. Spokojený s jeho výroky o zavřených dveřích na Pražský hrad pro amerického velvyslance ale šéf státní pokladny není.

 

ZP3265311

0:35

Hlasitě proti cestě prezidenta Zemana do Moskvy protestuje pravicová opozice. ODS a TOPO09 zdůrazňují, že nemají výhrady k tomu, aby prezident uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa. 

 

ZP3265312

0:33

Řekl šéf poslanců TOP09 Miroslav Kalousek, když se marně pokusil zařadit na program sněmovny bod, ve kterém by se poslanci k prezidentově účasti na vojenské přehlídce v Moskvě vyjádřili. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka ale zatím není jasné, jestli se vůbec Zeman přehlídky zúčastní. Pražský hrad zatím na přesný program moskevských oslav čeká. Vyloučit se podle Ovčáčka nedá žádná varianta.

 

xxx

 

Unikátní rukopis mapující 200 let života židovské komunity v Kyjově se před osmi lety ztratil ze sbírek Židovského muzea v Praze. Takzvaný pinkas neboli komunitní kniha je cenný zdroj informací pro studium dějin jednotlivých obcí. Letos v lednu ho muzejníci objevili v nabídce jedné izraelské aukční síně s vyvolávací cenou kolem 3 tisíc dolarů. Tamní policie ho zajistila a už brzy by se měl vrátit do Čech. O ztraceném a znovu nalezeném rukopisu natáčela Eva Rajlichová s kurátorkou židovského muzea Michaelou Sidenberg :

 

repo - zidovsky rukopis

3:48

 

říká Michaela Sidenberg, kurátorka Židovského muzea v Praze o ztraceném a znovu nalezeném rukopisu z moravského Kyjova.

 

xxxx

 

Dostatek sněhu, který v únoru napadl na českých horách, zachránil letošní lyžařskou sezonu. Podle Asociace horských středisek byla návštěvnost jen o tři procenta nižší než před dvěma lety a tržby dokonce stouply o jedno procento. Propad tržeb z loňské sezony se tak nekonal. Podrobnosti už zjišťovala redaktorka Zuzana Švejdová.

 

repo - sezona lyze

/02:59

Ještě..

....Čechů.

 

Ještě na začátku 90. let měli lyžaři k dispozici 14 sjezdovek, dnes už jich je po celém Česku víc než stovka. Od té doby se změnila nejen jejich délka, ale třeba i vybavení. Jen loni skiareály investovaly do nové techniky přibližně půl miliardy korun, potvrzuje ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

 

ZP3265220

/00:15

Areály...

....sjezdovky. /00:15

 

Už teď se zimní střediska začínají připravovat na novou sezonu. Jen dva největší krkonošské skiareály Špindlerův Mlýn a SkiResort Černá hora-Pec - plánují investovat dohromady skoro pět set tisíc korun - třeba do nové zasněžovací techniky. I letos umělý sníh vlekařům pomohl. Mohli ho využívat v průměru 35 dní, což je o třetinu víc než loni. Díky umělému zasněžování se řadě areálů dařilo přilákat nové návštěvníky. Třeba do Špindlerova mlýna přijelo skoro půl milionu lidí.

 

ZP3265231

/00:16

Letošní..

....Dánové.

 

Říká Čeněk Jílek ze Skiareálu Špindlerův Mlýn. Právě Krkonoše, Beskydy nebo Jeseníky měly letos jedny z nejlepších sněhových podmínek za poslední roky. Některá střediska dokonce hlásí vyšší návštěvnost až o pětinu. Naopak pro vlekaře z Ústeckého, Plzeňského kraje nebo z Vysočiny byla sezona podprůměrná.  Areály tak letos zachránil hlavně bílý únor, potvrzuje Miloš Kratochvíl ze Skiareálu Lipno.

 

ZP3265225

/00:23

Na to, že..

...ztraceno. /00:23

 

V průměru se tak letos v Česku lyžovalo zhruba 110 dní. Většina středisek už ale hlásí konec sezony, a to i přesto, že sněhové podmínky jsou nejlepší za celou zimu - jako třeba v Horních Mísečkách nebo na Medvědíně. Ivana Lejdlová má celosezonní permanentku do celého areálu. Se synem chtěla vyzkoušet všechny sjezdovky. Uzavřené vleky ji ale překvapily.

 

ZP3265222

/00:12

No zbývá..

...kopci, noo. /00:12

 

Přestože lyžařská sezona končí, ještě teď se v některých areálech jezdí. Mezi Čechy je zájem i o Alpy - právě zimní dovolenou v zahraničí se v průběhu zimní sezony dopřálo více než 600 tisíc Čechů.

 

xxxx

 

František Šťastný je naším nejslavnějším a nejúspěšnějším motocyklovým závodníkem. V roce 2000 jednoznačně vyhrál anketu o našeho Nejlepšího motocyklového jezdce století. Proslavil se v sedle Jawy a vyhrál 17 velkých cen, z toho 4 závody zařazené do mistrovství světa. Narodil se 12. listopadu 1927 v Kochánkách nad Jizerou a po celý život, až do 8. dubna roku 2000, zůstal sám sebou - nezdolným optimistou s talentem vypravěče.

 

repo - stastny vyroci

2:41

Pásek začíná: Jezdil...

Pásek končí: ...Český rozhlas.

 

TEXT:

Vzpomínal František Šťastný v rozhlasovém pořadu "Jak jsem začínal". A jeho první závod na upravené DKW skončil pádem.

 

V roce 1953 se stal továrním jezdcem JAWY. Vybojoval s ní nejedno slavné vítězství. Jen Velkou cenu Československa vyhrál 8krát. V roce 1960 hned ve dvou kategoriích. Jeho kariéra byla ale protkána řadou úrazů.

 

Ne vždy to ovšem skončilo jenom odřeninami. Za svoji kariéru měl 33 zlomenin, několikrát skončil v bezvědomí. V roce 1966 při nejtěžším závodě světa britské Tourist Trophy byl v bezvědomí dlouhé tři hodiny.

 

František Šťastný absolvoval na 500 závodů z toho 200 vítězných. V roce 1961 měl na dosah titul mistra světa, ale nakonec skončil ve třistapadesátkách druhý. 

 

xxxx

 

Korespondence Františka Janoucha s Jiřím Pelikánem vyšla knižně

repo

janouch pelikan

6:59

 

Minulý týden byla v Praze představena sebraná korespondence dvou kamarádů Františka a Jiřího a také korespondence dvou mužů, které v exilu spojovalo nejen přátelství, ale také politické názory. Knize František Janouch/Jiří Pelikán Korespondence se budeme věnovat v dnešní krajanské rubrice.

"Milý Franto, píši Ti tentokrát z rybářské vesnice, kam jsem se uchýlil na weekend i se strojem, a píši jednak dva články a jednak vyřizuji korespondenci. V Říme se nedá nic dělat v tuto dobu: pořád někdo projíždí a chce diskutovat, několik známých emigrovalo a musel jsem jim hledat byt a dokumenty, takže dny utíkají a práce není vidět...Počasí tu letos bylo zcela nezvykle chladné, takže jsem nemusel litovat, že jsem nebyl u moře celou dobu. I v Římě jsou noci přímo studené, což nikdo s žijících Italů nepamatuje. Něco se s tím světem děje...," psal v srpnu 1976 Jiří Pelikán Františku Janouchovi. Mnoho dopisů citovanému předcházelo a mnoho jich ještě bude následovat.

Pro fyzika Františka Janoucha, jehož jméno je v České republice nejčastěji zmiňováno v souvislosti s Nadací Charty 77, nejde ani zdaleka o první knihu korespondence, kterou vedl se sobě blízkými lidmi. Dnes už často těmi, jejichž jména se do československé a později české historie zapsala velmi výrazně.

"První vyšla korespondence s Václavem Havlem. Tam jsem měl od počátku dojem, že to v budoucnu může být zajímavé, takže všechny dopisy jsem schovával. Když jsem mu posílal dopis z cesty, tak jsem si udělal kopii, takže to je soubor naprosto kompletní. Potom jsem uveřejnil takovou rodinnou korespondenci s Františkem Krieglem jeho manželkou Rivou, která vyšla k nějakému jeho jubileu. Nadace Charty uděluje Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost, a tak jsem považoval za důležité, aby se o Krieglovi, jako o jednom z mála československých politiků, kteří měli odvahu říci ne, vědělo něco více. A pak jsme vydali takovou rozvernou korespondenci s Ludvíkem Vaculíkem. My jsme se s ním vždycky i v telefonu i dopisech trošku škádlili a kočkovali, je to taková hezká malá knížečka. S ním jsme si tolik nedopisovali, ale zase to byly takové hezké vaculíkovské dopisy, já jsem se také snažil odpovídat v jeho duchu a podobným způsobem."

Vraťme se ale k nejnovější publikaci, k dopisům, které si František Janouch vyměňoval s Jiřím Pelikánem. Oba se znali už z doby, kdy žili v Československu. Oba byli v mládí členy KSČ a oba se později zapojili do dění pražského jara. Jiří Pelikán zůstal po roce 1969 v Itálii, kde začal vydávat významný exilový časopis Listy. František Janouch opustil Československo v roce 1973 a usadil se ve Švédsku. Oba už tehdy byli v blízkém kontaktu. Blízkém natolik, jak to jen v nelehkých podmínkách bylo možné, vzpomíná František Janouch:

"Pak jsme se uviděli, až když jsme odjeli, to bylo 25. prosince 1973, on za mnou přiletěl do Mnichova a přivezl mně trochu peněz, protože si mí západní kolegové neuměli představit, že bych mohl odjet se dvěma dětmi a dvaceti markami. Od té doby jsme s Jiřím Pelikánem udržovali spojení a já jsem začal podporovat Listy, byl jsem jedním ze šesti nebo sedmi nejpilnějších přispěvovatelů do Listů, většinou pod pseudonymy Badatel, Adam Jan, Advokát chudých atd."

Okno do historie Korespondence, do které se můžeme začíst, je ohraničena roky 1974 - 1993. Jiří Pelikán se i v exilu aktivně zapojil do politiky, stal se mimo jiné prvním Čechoslovákem, který byl zvolen do Evropského parlamentu. František Janouch pokračoval ve své vědecké kariéře, vznikla také nadace Charty 77, která se samozřejmě také stala jedním z probíraných témat. Ale nebyla zdaleka jediná...

"Pelikán mě často úkoloval, o čem bych měl napsat a já jsem jej často úkoloval, o čem je nutno psát. Já jsem třeba dával rady, jak se chovat při kontaktu s policí, to byl Advokát chudých. Analyzoval jsem náš právní řád a říkal jsem, co si policie může dovolit, to policajty dost štvalo. Důležitá byla také organizace Listy, to byla taková skupina demokratických, socialisticky zaměřených exilových pracovníků. Potom, co jsem od roku 1978 začal dělat Nadaci Charty 77, tak to byla finanční podpora. Snažil jsem se shánět finance a nějakým způsobem pomáhat financovat vydávání Listů. Kromě toho jsme také diskutovali, jak pomoci Husákovu režimu padnout a padnout co nejefektivněji."

Samotné dopisy obou přátel doplňují fotografie a komentáře přibližující jejich osudy, ale také rozsáhlý poznámkový aparát. Díky tomu se v knize může orientovat i ten, kdo o českém exilu zatím mnoho neví. Pokračuje Zdenko Pavelka z nakladatelství Novela bohemica, které knihu vydalo:

"To byl vlastně smysl té knížky, protože vydávání takovýchto knih považuji za okno do historie. Jakmile se totiž ztrácí ve společnosti paměť, tak ta společnost se ztrácí, zaniká. Myslím si, že tyto knížky mají obrovskou hodnotu v tom, že historii zpřítomňují, a to je právě i úloha těch poznámek v ní, jsou tam, aby vysvětlily některé souvislosti, které už dneska nemusí být patrné. Mají vysvětlit třeba některé názvy nebo okolnosti. Ty poznámky jsou tam právě proto podrobné, aby historie byla čitelnější."

Pro Františka Janoucha bylo listování dávnými dopisy zajímavé i dojemné, byl to návrat do časů, které už jsou nenávratně pryč. Pokud by podobný návrat chtěl v budoucnu ještě podniknout, bylo by prý z jeho osobního archivu ještě stále z čeho čerpat.

Autor: Martina Bílá

 

xxxx

 

Kvůli obrazu Katedrála prodala Meda Mládková dům

02-04-2015 11:42 | Charlotte Tomešová

·         Poslat emailem

·         Vytisknout

·         Odebírat RSS

Můj úžasný život. To je název knihy, která mapuje pozoruhodný život Medy Mládkové, mecenášky a sběratelky umění. Se svým dnes již zesnulým manželem Janem v Praze založila Museum Kampa. Knihu dostala loni jako dar ke svým 95. narozeninám. Biografii Medy Mládkové napsal investigativní novinář Ondřej Kundra. Oba se zúčastnili autogramiády v Praze.

repo – meda mladkova

4:17

 

Kniha mapuje celý život Medy Mládkové. Začíná v Zákupech, v rodině despotického otce, pivovarského sládka, kde se narodila. Po komunistickém puči se v roce 1948 rozhodla zůstat v zahraničí, vystudovala ekonomii a později dějiny umění na pařížské Sorbonně.

Provdala se za Jana Mládka, který byl jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu, a přestěhovala se s ním do Washingtonu. Tady pomáhala krajanům a přispívala k šíření děl českých spisovatelů a novinářů. Později se rozhodla sbírat díla českých umělců.

Meda Mládková si šla celý život odvážně za svým. Kniha například popisuje, jak utíkala před Hitlerem a později před komunisty nebo jak dobývala srdce svého budoucího muže Jana Mládka. Toho původně přišla požádat o finanční příspěvek pro nakladatelství.

Meda Mládková název knihy moc ráda nemá

I když se kniha jmenuje Můj úžasný život, Meda Mládková si myslí, že její život úžasný není, uvedl exministr Jiří Pospíšil, který se v současné době podílí na činnosti Nadace Jana a Medy Mládkových, a vede její sbírku:

Zleva: Ondřej Kundra, Meda Mládková a Jiří Pospíšil, foto: Charlotte TomešováZleva: Ondřej Kundra, Meda Mládková a Jiří Pospíšil, foto: Charlotte Tomešová"Paní Mládková nemá tento název knihy ráda. Ona sama říká, že její život nebyl úžasný. Tuto knihu jsme vydali v Nadaci Jana a Medy Mládkových jako dárek pro paní Mládkovou k 95. narozeninám. Netušila, že vznikne. Byl velký problém najít někoho, kdo tuto knihu napíše. Její život, ať už byl nebo nebyl úžasný, byl zajímavý. Podle citace Ondřeje Kundry každá část života Medy Mládkové byla mimořádně zajímavá. Já jsem nakonec rád, že se knihy ujal někdo, kdo se sice nevěnuje umění, ale je výborný investigativnížurnalista."

Ondřej Kundra: nejzajímavější byla etapa studií a setkání s Kupkou

Autorem knihy je Ondřej Kundra, držitel novinářských cen, který pracuje pro týdeník Respekt:

"Já jsem paní Mládkovou znal asi jako každý v Praze, hlavně díky jejím aktivitám v Museu Kampa. Od musea jsem dostal nabídku, jestli bych o ní nechtěl napsat knihu. Pracuji jako novinář a píši hlavně o politice, korupcích, proto to pro mě bylo něco jiného, než čemu se normálně věnuji."

"Různé fáze jejího života byly zajímavé. Mně se nejvíce se líbila etapa, kdy odešla do Švýcarska jako mladá dívka, odešla studovat vysokou školu. Zastihl ji tam komunistický puč. Ona se tam rozhodla zůstat a podílela se na tzv. prvním exilovém časopisu. Pak byla zajímavá část setkání s panem Kupkou, a způsob jakým ho pak proslavovala."

Katedrála, FrantišekKupka, foto: Museum KampaKatedrála, FrantišekKupka, foto: Museum Kampa Malíře Františka Kupku poznala při studiích výtvarného umění ve Francii. Po jeho smrti v roce 1957 se Medě Mládkové podařilo během pár let shromáždit největší soukromou sbírku Kupkových děl na světě.

Aby mohli manželé zakoupit jedno z klíčových děl Františka Kupky, obraz Katedrála, prodali dokonce svůj dům v Georgetownu ve Washingtonu. Tam také během práce na knize jezdil i autor knihy Ondřej Kundra.

"Kvůli této knize jsem jezdil především do Washingtonu. Paní Meda tam žila společně se svým mužem Janem Mládkem. V Americe potkávali mnoho politiků, umělců a lidí z kulturní sféry. V jejich domě jsem zkoumal mnoho dopisů a dokumentů."

Po listopadu 1989 se Meda Mládková vrátila do Prahy a věnovala svou sbírku české společnosti. Zrekonstruovala Sovovy mlýny, v nichž je dnes Museum Kampa.

xxx

 

Janské Lázně vracejí zpět do života

04-04-2015 | Zdeňka Kuchyňová

repo – janske lazne

6:34

 

Janské Lázně jsou ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš. Jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. Z města se můžete vydat například na Sněžku, k pramenům Labe, navštívit Pančavský vodopád nebo černohorské rašeliniště. Anebo si užívat příjemné pohody na lázeňské kolonádě.

 

Lázně i město jsou dnes propojené. Jak uvedl jejich ředitel Rudolf Bubla, k léčbě se používají dva teplé prameny:

"Teplý pramen v Janských Lázních byl nalezen kolem roku 1006 a to Janem z Chockova. Byl to zbrojnoš rytíře Albrechta z Trautenberku. Teplý pramen tu měl nalézt při svých toulkách. Tolik říká legenda. My používáme k léčbě dva prameny. Jeden se jmenuje Janův pramen a druhý Černý pramen."

Termální voda původně začala sloužit nikoliv k léčení, ale k pohonu vodního kola hamru na železnou rudu. Poprvé se tu v teplých pramenech koupali ve čtrnáctém století. Tehdy nechal Zilvar ze Silbersteinu zřídit primitivní lázeňské zařízení. Do provozu lázní výrazně zasáhl na konci 17. století kníže Jan Adolf Schwarzenberg, který dal u pramene postavit šest nových budov a pověřil doktora Hettmayera sepsáním učeného pojednání o účincích lázeňského pramene.

Janské Lázně mohly být slavné jako Warm-Springs

V roce 1935 v lázních začaly léčit stavy po dětské obrně podle vzoru amerických lázní Warm-Springs, které mají velmi podobnou minerální vodu. Dokonce se uvažovalo o tom, že by se zde mohli léčit pacienti z celé Evropy.

"Warm-Springs jsou známé tím, že se tam léčil prezident Franklin Delano Roosevelt, který trpěl tvz. poliomyelitidou, což je určitý druh obrny, který byl vymýcen tuším v roce 1957. A právě řada těchto tzv. poliovců se v Janských Lázních léčila. Nejmladší generace dětí, které byly poliovirem postiženi, se v Janských Lázních ještě občas léčí. Každý podzim tady mají pravidelněsvůj kongres. Po druhé světové válce se uvažovalo o tom, že by se v Janských Lázních léčily děti z celé Evropy. Od roku 1945 do roku 1948 v rámci Marshallova plánu byla tato myšlenka podporována. Dokonce zde začaly i stavební práce, které měly zakládat nový pavilon, ale rok 1948 s tím úplně zamával."

Janské Lázně byly zajímavé i tím, že snad jako první lázně v Česku převzaly ve své době velmi populární metodu amerického neurologa Hermana Kabáta, jakousi formu fyzioterapeutického strečinku, posilování určitých svalů, které jsou postižené po mrtvicích nebo traumatech, která postihla pohybový aparát.

"Když přijdete na pracoviště, kde se provádí ergoterapie, máte pocit, že dospělí i děti si tam hrají. Ono to tak vypadá. Skládají třeba lego nebo se učí péct cukroví. Je to jedna z velmi účinných metod, která se používá po mrtvicích, po centrálních mozkových příhodách, kdy je zapotřebí znovu obnovit jemnou motoriku rukou, nohou, končetiny, která centrální mozkovou příhodou byla nejvíce postižena."

I taneček léčí

Janské Lázně jsou spojené i s léčbou dětí. V roce 1981 byla postavena a otevřena známá dětská léčebna Vesna.

"Na Vesně je zajímavé to, že ji postavila italská firma. V té době musely existovat dobré vztahy v propojení na vládu a stranu, protože dětská léčebna Vesna ve své době stála 14 miliónůdolarů. V té době to byl obrovský objem peněz, který do Vesny směřoval."

Dnes se v Janských Lázních léčí jak dětští, tak dospělí pacienti. Hlavně onemocnění pohybového aparátu. Zajímavé jsou lázně i pro turisty. Pořádají se welnessové programy a v roce 2007 tu byl otevřen první čtyřhvězdičkový hotel. V okolí Janských Lázní najdete zoo ve Dvoře Králové, nově zrekonstruovaný hospital Kuks nebo hrad Pecka. A nejvýznamnější Ski Resort Černý hora-Pec. Dominantou města je pak rozhledna na Černé hoře s lanovkou, která vede z centra Janských Lázní.

Pokud zdravotní stav turistiku nedovoluje, v Janských Lázních je krásná secesní lázeňská kolonáda od vídeňského architekta Branga. Lázeňská sezóna tu začíná 6. června, tedy v den, kdy byly léčebné prameny objeveny. Lázně během roku pořádají například autorská čtení, reprezentační ples i taneční večery.

"Někdo si může myslet, že je zbytečné, aby zdravotní pojišťovna proplácela, že se tu člověk také pobaví, zajde na taneček. Fungování lázní ale není jen o tom, že tam někdo s vámi cvičí a podrobujete se proceduře, že vás noří do teplé vody a pomazávají bahnem. Je to i o tom, že na vás působí režim celkově.Zklidní vás to, přenastaví metabolismus, začnete myslet na jiné věci než v normálním životě. I navazování různých sociálních vztahůa komunikace s kolegy a tanečky k tomu patří."

Také Janské Lázně postihla úsporná opatření, když došlo k omezení proplácení lázeňských pobytů. Dokonce se tehdy mluvilo o uzavření dětské léčebny Vesna. Teď už se lázně dostávají z červených čísel. Kromě české klientely se zde léčí Arabové, Rusové, Němci a Italové. Jak uvedl ředitel Rudolf Bubla, láznězměnily po letech logo a mají i nové motto: Zpět do života.

"Motto Zpět do života nám nevymýšleli žádní kreativci. Kdyžjsme s kolegou loni jeli do Arabských Emirátů a připravovali si materiály, tak jsme tam měli dlouhé věty o návratu do života a o tom, jak tady léčíme. Tak jsme zkracovali, zkracovali a udělali jsme z toho Zpět do života."

 

xxxx

 

Je to už 20 let, kdy Michal Tučný stanul "tam u nebeských bran"

05-04-2015 | Zdeňka Kuchyňová

Před 20 lety odešla legenda české country Michal Tučný. Jeho písničky patří do zlatého fondu české country. Hity jako Báječnáženská, Rád se brouzdám rosou nebo Všichni už jsou v Mexiku, se dodnes ozývají z českých rádií.

repo – michal tucny

30:00

Michal Tučný, foto: SupraphonMichal Tučný, foto: SupraphonZpěvák, jehož hudební publicista Jiří Černý nazval posledním důvěryhodným kovbojem, se do country zamiloval, když v roce 1966 slyšel nahrávku amerického zpěváka Johnyho Hortona. A sázka na country se ukázala jako šťastná.

Novinář Rudolf Křesťan o Tučném kdysi prohlásil, že to byl jediný opravdový countryový zpěvák, který kdy v Česku existoval.

Zpočátku zpíval jen anglicky, přestože jazyk neuměl

Michal Tučný se narodil 11. ledna 1947 v Praze. Chodil do lidové školy umění, zpíval ve sboru, hrál na klavír a na kytaru. Jak o tom zpíval v jedné své písničce, vyučil se nejprve prodavačem, později večerně vystudoval střední obchodní školu. Za pultem toho Tučný však příliš nenastál, raději dělal skladníka či úředníka na poště, nebo prodával vánoční kapry. Hlavně ale zpíval.

Michal Tučný, foto: Bohemianroots, Wikimedia CC BY-SA 3.0Michal Tučný, foto: Bohemianroots, Wikimedia CC BY-SA 3.0Pozornost posluchačů country upoutal v roce 1967 na festivalu Porta. Vystoupil tu se skupinou Rangers. O dva roky později začal vystupovat s Greenhorns.

Spolupráce Tučného se "zelenáči" zpočátku narážela na problém. "Michal odmítal zpívat česky, zpíval jen anglicky, a to přesto, že anglicky neuměl," vzpomínal Jan Vyčítal, vůdčí osobnost Greenhornů. Teprve pohrůžka, že plánované vystoupení v televizi odehraje skupina bez něj, přiměla Tučného aby do svého repertoáru zařadil písničku Rovnou, tady rovnou. Ta se stala hitem, stejně jako řada dalších skladeb, které českým textem opatřil Jan Vyčítal. Jen namátkou šlo o Blues folsomské věznice nebo Blízko Little Big Hornu.

Tučný měl právo nosit šerifskou hvězdu

V roce 1970 měli Greenhorni svoje první vystoupení v televizi a tím začala Tučného hvězdná dráha. Díky vystupování s Greenhorny se Tučný mimo jiné seznámil se zpěvačkou Evou Olmerovou, s níž prožil krátký vztah.

Zatímco však Greenhorni tíhli k bluegrassu, Tučný chtěl dělat moderní country hudbu. Nejdřív se připojil ke kapele Fešáci, vysněnou kapelou se ale v 80. letech stali Tučňáci. S těmi prožil nejplodnější období. Texty pro něj psal vynikající Zdeněk Rytíř. Z jeho pera pocházejí hity jako třeba Báječná ženská.

Tučný získal za propagaci country music cenu Čs. Ponny-Expressu s právem nosit šerifskou hvězdu. Všichni si ho však pamatují v džínech s laclem, kostkované košili a se širákem na hlavě. A hlavnějeho písničky o životě, toulání i lidských slabostech.

"Tam u nebeských bran" stanul příliš brzy

Hrob Michala Tučného v Hošticích, foto: archiv Radia PrahaHrob Michala Tučného v Hošticích, foto: archiv Radia PrahaV roce 1971 se Michal Tučný seznámil s herečkou Černého divadla Laterny magiky Martou Novotnou se kterou se v roce 1980 oženil. Zůstali spolu 24 let.

Poslední roky již přestal koncertovat a přestěhoval se s manželkou na chalupu v Hošticích. Zemřel na rakovinu. Příliš brzy, bylo mu jen 48 let. Jeho hrob je v oblíbených Hošticích na Strakonicku. Poznáte ho podle obrovského žulového klobouku od sochaře Michala Gabriela. Svíčky tu hoří od doby, co Michal Tučný stanul "tam u nebeských bran".

Tučného dcera Míša jde v tatínkových šlépějích. Společně se sestrou Gábinou chystají 16. dubna do pražské Lucerny vzpomínkový galavečer. Jeho hity zazpívají například Ondřej Hejma, Wabi Daněk, Richard Tesařík nebo členové skupin Mandrage, Harlej a Divokej Bill.

 

xxx

 

Projekt Patron nabízí klukům z dětských domovů mužský vzor

02-04-2015 16:02 | Zdeňka Kuchyňová

Více než polovina dospělých si umí představit, že by se starali o cizí dítě. Vážně o pěstounství či náhradním rodičovství uvažuje 28 procent Čechů a Češek. Postižené děti či děti z menšin by ale případní zájemci většinou nepřijali. Ukázaly to výsledky březnového průzkumu, který pro Nadační fond J&T provedla agentura STEM/MARK.

repo – patroni

5:15

 

Průzkum je součástí kampaně Hledáme rodiče, která začala v roce 2012. Jejím cílem je získat tisícovku nových pěstounů pro děti z ústavů. Jak uvedla Jana Rydlová z nadačního fondu, zatímco počet krizových pěstounů, kteří pobírají plat, roste, počet klasických dlouhodobých pěstounů spíše stagnuje: