30.03.2015

Ministr zdravotnictví od povinného očkování neustoupí

pořady 270315

 

Ministr zdravotnictví od povinného očkování neustoupí

12-03-2015 12:57 | Zdeňka Kuchyňová

 

repo – ockovani deti

4:33

Povinné očkování dětí se dostalo před Ústavní soud i na jednání Poslanecké sněmovny. Ústavní soud rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví může očkování dál nařizovat. Navíc smí zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do školky. Proti očkování se konala demonstrace, hodinová debata byla i v Poslanecké sněmovně.

Stáhnout: MP3

Foto: ČT24Foto: ČT24Očkování dětí není téma jenom v Česku. Světová zdravotnická organizace nedávno vyzvala evropské země a státy střední Asie, aby zvýšily počet lidí očkovaných proti spalničkám. V sousedním Německu vyvolalo úmrtí jedenapůlročního batolete debatu o zavedení povinného očkování.

Očkování rozděluje i české rodiče. Pro děti v Česku je povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá šest nemocí, například záškrt, tetanus, černý kašel nebo dětskou obrnu. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.

Foto: ČT24Foto: ČT24V posledních letech odmítlo v Česku očkovat dítě hexavakcínou až170 rodičů ročně. Nejvíce v Praze a Jihomoravském kraji. Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé považují vakcíny za nebezpečné, jako například Šárka Chovancová:

"Mé kamarádce se stalo, že po podání vakcíny její dítědostalo křeče a upadlo do bezvědomí. Také jsem si přečetla, že vakcíny mohou obsahovat hliník a rtuť a to může vést k tomu, že děti mohou trpět určitými alergiemi."

Vážné následky se projevují u čtyř až pěti dětí ročně.

Díky očkování nezemře 500 dětí ročně

Vladimír Valenta (Foto: ČT24)Vladimír Valenta (Foto: ČT24)Podle ministerstva zdravotnictví se díky očkování snížil výskyt vážných infekčních onemocnění. Hlavní hygienik Vladimír Valenta připomněl, že díky očkování nezemře ročně 500 dětí a dalších 150.000 neonemocní. Očkováno je 95 procent dětí, což umožní ochranu před infekcí i těm, kdo z nejrůznějších důvodů očkováni být nemohou.

"Očkování zabraňuje výskytu řady infekčních onemocnění. Nemáme tu žádný výskyt záškrtu, žádný výskyt tetanu, žádnou dětskou obrnu. Došlo k výraznému poklesu onemocnění invazivním hemofilem. Ještě v roce 2001 jsme měli 120 až 130 případů ročně,dneska nemáme ani jeden," dodal Valenta.

Současné kombinované vakcíny jsou podle jeho slov nesrovnatelněbezpečnější, než kdysi byly očkovací látky proti jednotlivým nemocem.

Ústavní soud: očkování je povinné

Budova Ústavního soudu ČR, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasuBudova Ústavního soudu ČR, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasuNa Ústavní soud se obrátili rodiče, kteří po vleklém sporu museli každý zaplatit 4000 korun, protože nezajistili očkování dítěte hexavakcínou. Soud se vyslovil pro povinné očkování.

Začátkem března přišel druhý nález Ústavního soudu. Jednalo se o očkování jako podmínku pro přijetí dětí do mateřské školy. I tady soud rozhodl, že očkování podmínkou zůstane.

Podle kritiků toto rozhodnutí omezí přístup neočkovaných dětí ke vzdělávání i mimoškolním aktivitám. Soudci však zdůraznili, že očkování je prospěšné pro celou společnost, a že rizika jsou podle současných vědeckých poznatků minimální. Problém se zřejmě v budoucnu přenese k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Proti povinnému očkování demonstrovalo 300 lidí

Demonstrace proti povinnému očkování, foto: ČTKDemonstrace proti povinnému očkování, foto: ČTKOčkováním se v rámci novely zákona zabývají i poslanci. Den před jednáním se v Praze sešlo na demonstraci proti povinnému očkování na 300 lidí a vypískali ministra zdravotnictví.

Poslanci pak debatovali o úpravách povinného očkování asi hodinu. Předloha se vrátila do zdravotního výboru. Objevily se návrhy, aby stát nesl odpovědnost za vážné poškození dětí, které vzniklo pravděpodobně očkováním. Snížit by se také měly postihy lékařůnebo organizátorů prázdninových akcí v souvislosti s očkováním. Ministr Svatopluk Němeček uvedl, že od povinného očkování neustoupí:

Svatopluk Němeček, foto: ČTKSvatopluk Němeček, foto: ČTK"Budu bojovat za systém povinného očkování, protože si myslím,že je to věc, která chrání děti, chrání občany v téhle zemi. Budeme diskutovat o výši těch sankcí, které jsme už výrazněsnížili po projednání ve výboru. Byť akceptuji, že někteří na to mají jiný názor, tak já budu stát za systémem povinného očkování."

Mezi poslanci je řada lékařů. Ti se přikláněli k respektování názorů autorit. Šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) dokonce hovořil o rozpoutání hysterie proti očkování.

xxx

 

Z Česka stále odcházejí stovky lékařů do ciziny. A ministerstvu pod vedením Svatopluka Němečka z ČSSD se to údajně zatím nedaří řešit. Na pražském Žofínském fóru o zdravotnictví se na tom shodla lékařská komora i odbory. Ministerstvo tvrdí, že se platy letos zvýšily o pět procent a příští rok se zjednoduší postgraduální vzdělávání.

 

repo - lekari vzdelavani

1:47

Začátek: Ročně...

Konec: ...Radiožurnál.

 

Ročně odejde do zahraničí hned po škole na dvě stovky doktorů. Jejich starších kolegů odchází zhruba stejný počet. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka to není jen kvůli penězům:

 

kubek

ZP3253246

0:20

Je...odcházet.

 

Každý rok absolvuje jednu z lékařských fakult asi tisícovka studentů. Doktoři se po škole často můžou dál vzdělávat jen ve fakultních nemocnicích - a dojíždět z regionů desítky kilometrů. Navíc v době, kdy nemají moc vysoké platy a zakládají rodiny. Podle šéfa lékařských odborů Martina Engla můžou odejít i letošní absolventi - pokud neuvidí, že se blíží řešení:

 

engel

ZP3253328

0:18

Když...křivku.

 

Podle ministerstva zdravotnictví by se postgraduální vzdělávání mohlo změnit už příští rok. Zákon, který to má řešit, je v připomínkovém řízení a v dubnu by ho měla dostat vláda. Náměstek Josef Vymazal řekl, co se bude měnit:

 

vymazal

ZP3253205

0:19

Možnost...atestací.

 

Jedna atestace by měla být ze základního oboru a druhá evropská. Lenka Jansová Radiožurnál.

 

xxx

 

Začíná to pozvolna. Nejprve starší člověk často zapomíná. Neorientuje se v prostoru. Nepoznává známé. Nakonec se o sebe nedokáže postarat. Lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí v Česku přibývá. Nemoc nelze vyléčit, je ale možné zpomalit její rozvoj. A to díky cvičením mozku. Od poloviny března speciální sociální službu nabízí pražský denní stacionář Centrum Seňorina.

 

začíná zvukem.................

.......................Český rozhlas.

 

xxx

 

Počet investičních projektů v Česku roste. Loni jich agentura CzechInvest zprostředkovala téměř 150. Roste i celková hodnota investic. Loni se meziročně zvýšila téměř dvojnásobně. Je z České republiky stále montovna, nebo tady už vznikají projekty s vyšší přidanou hodnotou - na to odpoví Jan Beneš.

 

repo - investice cesko

2:52

Česko......korun.

 

xxx

 

Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL hledá ve Spojených státech obchodní odbytiště pro české potravináře. Na pracovní misi jsou tam s ním zástupci jedenácti českých firem. Nejčastěji zpracovatelů masa a mléčných výrobků. Jsou tam ale také výrobci piva, pálenek nebo škrobu.

 

repo - usa obchod

2:16

začíná: zaujmout americký.....

končí:...hanžlová Radiožurnál.

 

Zaujmout americký trh mohou především výrobci různých specialit. Loni české firmy loni do Spojených států vyvezly zemědělské a potravinářské zboží za 806 milionů korun. To je o 18 procent více než rok předtím. Rychleji ale roste dovoz. Meziročně se zvýšil o čtvrtinu na téměř 2 a půl miliardy korun. Ani případné nové kontrakty to zřejmě výrazně nezmění, říká odborník na zemědělství - redaktor internetového deníku Tablet - Martin Mařík.

 

ZP3253009

mařík výlet

0:20

ta cesta do Spojených států......či potravinářský export. 

 

Naprostá většina potravinářského exportu Česka směřuje do evropských zemí. Konkrétně devadesát jedno a půl procenta. Výkonný ředitel Svazu zpracovatelů masa Jan Katina považuje misi za dobrý pokus, jak najít nové vývozní příležitosti. 

 

ZP3253053

katina vývoz

0:22

je to otázka.....vybrané typy výrobků.

 

Hledání zákazníků ve Spojených státech by mělo nahradit výpadek na ruském trhu, ovlivněný sankcemi. Kdo přesně by se mohl chtít prosadit v zámoří, zjišťovali i datoví žurnalisté Českého rozhlasu. Největším tahounem při vývozu do Ruska je zatím pivo. Loni se ho do Ruské federace prodalo za 567 milionů korun. Do Spojených států za necelých 156 milionů korun. Zato lihoviny, likéry a ostatní alkoholické nápoje se více vyváží do Ameriky. Loni za 26 milionů korun, zatímco do Ruska za 7 a půl milionu. Obráceně je to u sýrů a tvarohu. Do Ruska loni zamířilo zboží za 138 milionů korun, do Spojených států za 2 miliony. Uzeniny a výrobky za masa zatím Česká republika do Ameriky v podstatě nevyváží vůbec.  JH

 

xxx

 

Český pavilon na  EXPO 2015 v Miláně už zabydlují jednotlivé expozice. Rodí se tam i futuristická Laboratoř ticha, která zavede návštěvníky do typického českého lesa. Tvoří ho živá příroda ve spojení s multimediální technikou. Český pavilon je v přípravě na EXPO nejdál ze všech, přesto se potýká s problémy. Organizátoři výstavy například do pavilonů ještě nerozvedli vodu. I s tím si ale čeští architekti umí poradit.

 

repo - expo les

2:36

zašustění+ Nejdříve...

...Radiožurnál.

 

xxx

 

Ten kdo dřív holdoval kinu, může dnes snadno sklouznout k literatuře. Během posledních několika málo let se u českých knižních nakladatelů stala populární nová marketingová zbraň - takzvaný knižní trailer. Krátké video upoutávky jsou často k nerozeznání od těch filmových. Zaplavují internet i česká kina. Přinášejí českým nakladatelům opravdu větší zisk? Dozvíte se v následující reportáži.

 

repo - knihy trailer

2:38

začíná: (zvuk z filmu) Fotografie...

končí: ...Veronika Štefanová, Radiožurnál.

 

xxx

 

„Když jsme přijeli do Aleppa, byly ulice zavaleny odpadky,“ říká Jitka Škovránková z Člověka v tísni

repo – clovek v tisni

5:23

Syrským uprchlíkům u hranic s Tureckem pomáhá i česká organizace Člověk v tísni - Foto: Jitka Škovránková

Syrským uprchlíkům u hranic s Tureckem pomáhá i česká organizace Člověk v tísniFoto: Jitka Škovránková

Český stát by měl přijmout více uprchlíků ze Sýrie, vyzvaly jej k tomu české humanitární organizace, které působí v oblasti Blízkého východu. Mezi těmi, kdo se shodli na společném prohlášení, je i organizace Člověk v tísni, která v oblasti působí už delší dobu. Koordinátorkou syrských programů je Jitka Škovránková. O aktivitách organizace i svých zkušenostech ze Sýrie bude mluvit v dnešní krajanské rubrice.

Přehrát audioPřehrajte si celý příspěvek

Co vlastně dělá Člověk v tísni v oblastech, jako je Sýrie a okolí?

"Člověk v tísni se zaměřuje primárně na Sýrii, protože tam jsou stále potřeby největší a myslíme si, že pomáhat uvnitř země funguje i jako velice dobrá prevence dalších uprchlických vln, které potom zatěžují okolní státy, Evropu atd. Zaměřujeme se primárně na Sýrii, v Iráku jsme začali pracovat poměrně nedávno a v Sýrii je jádrem naší pomoci potravinová pomoc. Je to jedna z nejurgentnějších potřeb, živit lidi je potřeba každý den. V současné době je to asi 75 tisíc lidí, kteří od nás denně dostávají příděly chleba, dopravujeme do Sýrie potravinové balíčky na měsíc pro jednu rodinu. Kde funguje trh, kde je klidněji a neprobíhá každodenní bombardování, tam lidem poskytujeme poukázky, které si potom vymění v obchodech za jídlo podle svého výběru. Zároveň se tak snažíme podporovat zbytky místní ekonomiky, které ještě fungují, farmáře, kteří pěstují nějakou zeleninu apod. Vedle potravinové pomoci se soustředíme i na materiální pomoc, především před zimou. Dáváme lidem oblečení, pokrývky, matrace...takové ty nejzákladnější věci, díky kterým jsou lépe schopni přečkat zimu, která je v Sýrii po dobu zhruba dvou měsíců poměrně krutá, někdy i sněží, teploty jsou kolem nuly.

Mezi další způsoby pomoci patří vzdělávání. Podporujeme v současné době asi 45 provizorních škol, systém základního vzdělávání se na územích opozicí rozpadl, protože tam žádné státní platy nedosáhnou. Dáváme dětem a učitelům pomůcky, platíme učitele, aby učili, školíme je, dáváme jim kurzy první pomoci, aby byli schopni zasáhnout v případě útoku na školu apod.

Dále se soustředíme i na vodu a odpadové hospodářství. V Sýrii je oproti stavu před konfliktem polovina vody. Jednak bylo sucho a jednak jsou rozbombardované a poničené hlavní zdroje vody, takže my spolu s místními samosprávami opravujeme vodní rozvody a zdroje. Kupujeme a opravujeme čerpadla a testujeme vodu. Angažujeme se také v odpadovém hospodářství, protože i to je systém státních služeb, které zkolabovaly. Když jsme přijeli do Aleppa, tak ulice byly zavaleny odpadky, vše prosakovalo do spodní vody, s tím souvisí i epidemie hepatitidy, leishmaniózy apod. Takže zase spolu s místními samosprávami pomáháme odklízet odpad."

Jitka Škovránková v Sýrii - Foto: Jitka Škovránková

Jitka Škovránková v SýriiFoto: Jitka Škovránková

Vy jste tedy v Sýrii přímo byla? Jak probíhají kontakty s místními obyvateli? Chtějí s vámi spolupracovat?

"Bez nich bychom tam nebyli. Oni jsou ti, kdo nám zajistí přístup do těch oblastí, protože každá přístupová cesta je kontrolována vojáky, jsou tam po několika kilometrech checkpointy. Bez nich bychom nepřešli ani hranici a nedostali se za jediný checkpoint. Oni nám poskytují ochranu, vyjednávají nám přístup a ta humanitární pomoc je tam vítaná. My jsme byli jedna z prvních zahraničních nevládních organizací, která na severu Sýrie působila. Kromě Lékařů bez hranic jsme tam v roce 2012 byli na začátku jen my. Byli jsme poměrně výjimeční, lidi to ohromně vítali a tak je to doteď."

Kolik vás tam teď působí?

"Máme deset zahraničních zaměstnanců, ať už Čechů nebo cizinců, Evropanů, Američanů apod., kteří pracují v Turecku. My už do Sýrie jako zahraniční zaměstnanci od podzimu 2013 nejezdíme kvůli zvýšené hrozbě únosů. Pak máme 100 místních zaměstnanců, z toho 80 je v Sýrii a zhruba 20 je v Turecku."

Téma syrských uprchlíků vyvolává v Česku kontroverzní reakce. Jaká je ale ochota Čechů přispívat na humanitární pomoc pro Syřany? Odpovídá Kateřina Piechowicz z humanitární organizace ADRA:

"Je velký rozdíl v částce, která se objeví na kontě, když se jedná o velkou přírodní katastrofu, jako byl třeba na Filipínách tajfun Hajan. Lidé na ni reagují okamžitě. Ty částky jsou úplně jiné, než když je to táhlý válečný konflikt. Lidé už jakoby ztrácejí orientaci v tom, co se děje, ztrácejí pozornost, je to pod jejich vnímání. Přispívají, křivdila bych jim, kdybych řekla, že ne, ale je to velký rozdíl. Pak jsou samozřejmě katastrofy u nás, jako povodně a tam jsou lidé velmi solidární, je to nesrovnatelné."

"Já souhlasím s kolegyní. Myslím si, že ještě je tady otázka toho náboženství. Sýrie je prostě pro Čechy problematická, muslimové, kteří bojují s muslimy...Je to pro ně něco jiného, než když se něco stane v budhistické Srí Lance. Nicméně pořád nám na konto SOS Sýrie chodí okolo 200 tisíc měsíčně, což je ještě pořád dost, když si vezmu, jak malý prostor je tomu problému tady věnovaný, jak dlouho konflikt trvá a jeho řešení v nedohlednu. Pořád mi přijde, že nějakou solidaritu vidím, a vlastně mě překvapuje, že ještě pořád jsou lidé, kteří na Sýrii přispívají," dodala Jitka Škovránková z Člověka v tísni.

Autor: Martina Bílá

xxx

 

Spirituál kvintet slaví 55 let, fungují déle než slavní Rolling Stones

22-03-2015 | Zdeňka Kuchyňová

V délce fungování trumfnou i slavné Rolling Stones. Spirituál kvintet letos slaví 55 let. A pokud navštívíte jejich koncerty, zjistíte, že jsou stále v plné síle. I když v obměněné sestavě.

Spirituál Kvintet, foto: archiv skupinySpirituál Kvintet, foto: archiv skupinyZa 55 let se vystřídaly dvě desítky členů. Stále však na pódiu stojí zakládající člen Jiří Tichota, kterému je 78 let. Jeho pradědeček Antonín Liehmann byl prvním učitelem hudby Antonína Dvořáka. Jiří Tichota vystudoval hudební vědu na KarlověUniverzitě, kde také přes 20 let učil. Jeho velkým koníčkem je hudba 16. až 18. století a holduje lepidopterologii, což je nauka o motýlech.

Kvintet byl původně kvartet

Spirituál kvintet byl původně kvartet. U jeho založení stáli kroměJiřího Tichoty také Ivo Mach, Miroslav Keller a Miloslav Kostelovič.Poprvé vystoupili v roce 1962 na Mezinárodním jazzovém festivalu v Karlových Varech. Skupina tehdy ani netušila, že byla první folkovou formací v tehdejším Československu.

Po čase získali zpěvačku Růženu Helebrantovou, zvanou Odetta. Na pódiu už jich stálo pět a název skupiny Spirituál kvintet zůstal, i když občas hráli i v devíti. Zpívali černošské spirituály, lidové, renesanční i obrozenecké písně a nikdy neztratili svoji jedinečnost. Kolem roku 1968 část kapely emigrovala do zahraničí.

Novou kapitolu začala psát až sestava posílená Karlem Zichem a Jarkou Hadrabovou na podzim 1969. Se Spirituálem hrál Dušan Vančura či Olda Ortinský se svým nezapomenutelným hlasem.

Přišlo i osm zákazů činnosti. Mnohokrát vadilo, že černoši ve spirituálech volají po svobodě. Jednou musel Jiří Tichota prokazovat,že údajné "antisocialistické texty" napsal v 19. století Karel Havlíček Borovský. V druhé polovině 70. let se Karel Zich vydal na sólovou dráhu a přišli bratři Nedvědové a Zdenka Tosková, která se později stala Zdenkou Tichotovou. Výraznou stopu zanechala i Irena Budweiserová.

Spirituál kvintet hrál pro Bushe i Clintona

Spirituál Kvintet, foto: archiv skupinySpirituál Kvintet, foto: archiv skupinyIrena Budweiserová později stála se Spirituál kvintetem i na balkónu Melantrichu, 23. listopadu 1989. O rok později si na Václavském náměstí se Spirituál kvintetem zazpívali hned dva prezidenti: Václav Havel a George Bush st., uvedl Jiří Tichota:

"Zpívali s námi krásně a překvapivě. Patří to k našim vrcholným zážitkům. Zajímavé bylo, že jsme s nimi zpívali píseň,kterou jsme zpívat nechtěli. Dramaturgii tehdy dělal Jirka Černý. Bylo to rok po sametu a řekl: potřebuju, abyste zpívali Jednou budem dál. A já říkal: to je blbost, my budeme Bushovi zpívat We shall overcome. To tam na něj řvou demonstranti v Americe, proč to máme zpívat na jeho poctu. Zazpívali jsme nějaké dvě tři písničky a došlo na Jednou budem dál. Ve chvíli, kdy jsme spustili předehru, tak tam přišel pán v šusťáku a řekl anglicky: prosím udržujte tento odstup. A najednou už odstup nebyl. Vedle nás stál Havel a Bush a zpívali s námi tuhle písničku, kterou jsme už skoro nezpívali. Ale tohle provedení ještěstálo za to. Je zvláštní, že televize ten den natáčela na Václavském náměstí. Dochovaly se záběry, jak Bush s Havlem odcházejí z našeho pódia, ale není jediný záběr, jak s námi stojí a zpívají na pódiu."

Pro dalšího amerického prezidenta, Billa Clintona, v lednu 1994 v Redutě zpíval opět i Karel Zich. Jeho smrt o deset let později Spirituál kvintet výrazně zasáhla. Karel Zich zemřel na dovolené, když po potápění na Korsice dostal infarkt. I když je přirozené, že za desítky let působení skupiny někteří její spolupracovníci zemřeli, bylo to poprvé, kdy se loučili s nejmladším členem aktuální sestavy.

Další kapitolu napsal odchod veterána Oldy Ortinského. Toho v roce 2000 nahradil Jiří Cerha, kapelník legendárního C&K Vocalu. A jak vidí Jiří Tichota budoucnost Spirituál kvintetu?

"To už by měl mluvit někdo z mladší generace. Já už považuju svoji činnost v kvintetu za více méně ukončenou. Je jen otázka času, jak dlouho ještě můžu hrát a tu a tam něčím přispět. Je to otázka zdraví, a také jestli budou mít ještě chuť. Ale oni jsou plní chuti a energie. Mají na to, aby ještě užívali muzikantskéhoživota a toho, co kvintet pro budoucnost svých členů za ta léta vykonal."

Jiří Holoubek: je to jako kdyby mě zavolal Mick Jagger

Spirituál Kvintet, foto: archiv skupinySpirituál Kvintet, foto: archiv skupinyDo sestavy přišel po smrti Karla Zicha na podzim 2004 Jiří Holoubek, který je o 40 let mladší, než mnozí ostatní. "Pochopil rychle svoji roli. Neodmlouvá, zdraví první, když někdo nastoupí pozdě,omluví se, že nám utek' - žádné generační problémy,"uvádí skupina na svých internetových stránkách. Jiří Holoubek je zároveň moderátorem Českého rozhlasu. Ve Spirituál kvintetu je už 11 let:

"S každou výměnou se malinko mění zvuk kapely, mění se charakter. Musí se přizpůsobit repertoár, ale je to prostě další etapa. Jinak já jsem folkař tělem i duší. Na folkových písničkách jsem vyrůstal, včetně těch od Spirituál kvintetu. Já tam nastoupil v 28 letech. To je stejné jako kdyby byl v Británii rockový kytarista a v 28 letech mu zavolal Mick Jagger, jestli si nechce pár let zahrát, pro mě to byla veliká věc."

A které období Spirituál kvintetu ho jako posluchače nejvíc zaujalo?

"Pro mě jako posluchače to určitě bylo období 80. let, což je ta slavná sestava s Honzou Nedvědem, Františkem Nedvědem, s Oldou Ortinským a tak dále. Já jsem v té době dozrával do věku, kdy jsem muziku začal vnímat intenzivně. I pro kapelu to bylo období velmi intenzivní. Ta doba jim byla nakloněna, oslovovali největší množství posluchačů."

Irenu Budweiserovou nahradila po dlouholeté spolupráci Veronika Součková a na jaře roku 2012 se přidal zpěvák a basista Pavel Peroutka. Je tu i Dušan Vančura, který v kapele hostoval už v roce 1964. Jak se dočtete na internetu, je nejnepostradatelnějším členem souboru, neboť jako jediný umí dělit šesti, což je schopnost nezbytná při dělení honorářů. Je však i skvělý textař. Namátkou jmenujme Mlýny, Batalion, Trh ve Scarborough či Soudný den. Dušan Vančura opatřil slovy písničky také pro Františka Nedvěda, Karla Zicha nebo Marii Rottrovou.

Spirituál kvintet je dodnes vzácným hostem letních folkových festivalů. Právě teď v polovině března vychází jeho jubilejní komplet. Jde o sestavu osmi řadových alb, bonusové CD se singlovými a raritními nahrávkami, sadu nových písní z loňského podzimu a reedici retrospektivního DVD.

xxx

Na co se letos těšit na hradech a zámcích

14-03-2015 08:00 | Martina Bílá

České hrady a zámky čeká velká inventura. Alespoň ty, které spadají pod správu Národního památkového ústavu. Na co se v letošní sezóně mohou návštěvníci těšit, se dozvíte v Historických obzorech.

назад