19.03.2015

Chinaski jsou ve vinylu

Chinaski jsou ve vinylu

08-03-2015 | Charlotte Tomešová

·         Poslat emailem

·         Vytisknout

·         Odebírat RSS

Dnes bude hrát česká pop rocková skupina Chinaski, kterou mnozí znáte v souvislosti s písničkami jako Klára, Punčocháče, Tabáček, Dlouhej kouř, aj. Nyní si tato šestičlenná skupina splnila svůj dlouholetý cíl. Rozhodla se vydat vinylovou desku.

Chinaski, foto: Charlotte TomešováChinaski, foto: Charlotte TomešováChinaski získali ocenění jako zlatý Český slavík nebo cenu Akademie populární hudby "Deska roku". Křest jejich nové gramofonové desky Rockfield se uskutečnil v Retro Music Hall v Praze. Vstupenky byly vyprodané ihned po zveřejnění. Z nového alba jsme nemohli přeslechnout písničku Víno, která je znělkou pro televizní seriál Vinaři.

Co skupinu vedlo k tomu, aby verze jejich nové desky byla ve vinylu? Na to nám odpověděl zpěvák skupiny Chinaski Michal Malátný:

Foto: BrainzoneFoto: Brainzone"V našem dětství byly pouze vinyly a kazety. A naším snem bylo vydat gramofonovou desku. Vydali jsme již devět desek, ale žádná z nich nebyla ve vinylové verzi. Po dvaceti letech jsme si řekli, abychom si ten sen splnili a měli tu "černou placku", se kterou je to jiný rituál. Při tom, jak desku nesete ke gramofonu a někdo doma například vysává, je to něco úplně jiného. Teď jsme si náš malý sen splnili a naši "černou desku" skutečně máme."

Název nového alba je inspirován místem ve Walesu, kde skupina naposledy natáčela. Rockfield, tak se jmenuje slavné studio, kde dříve natáčely celebrity jako Queen, Coldplay a další. Producentem je Greg Haver, s kterým Chinaski již v minulosti spolupracovali na písničkách jako Stížnost a Hlavolam. Proč se Chinaski rozhodli vytvořit celou jejich desku právě v Anglii?

Nahrávací studio Rockfield, foto: YouTubeNahrávací studio Rockfield, foto: YouTube"My jsme od Nového roku u nového vydavatelství. Všichni vědí, co jsou Chinaski, buď je rádi mají nebo ne, ale už od nás nečekajížádné překvapení. Náš vydavatel nám navrhl, abychom nové album natočili v kolébce rock and rollu v Anglii. My jsme samozřejměsouhlasili. Minulé léto jsme odjeli do Anglie, kde nás prováděli po studiích a představovali nám různé producenty. My jsme si padli do ucha s Gregem Haverem, což je britský producent. S ním jsme natočili písničky Hlavolam a Stížnost, které se dobře vyvedly. Proto jsme se rozhodli přesvědčit Grega, aby s námi udělal celé album. Greg řekl: Ano, ale odvezu si vás z vašeho domácího prostředí. Ve Walesu je jedno studio, ve kterém budeme natáčet. Tam jsme se čtrnáct dní mohli věnovat celé dny naší tvorbě a myslím, že se to podařilo. Technologicky je to stejné jako u nás v Česku, ale to místo funguje. V tomto studiu natočila skupina Queen Bohemian Rhapsody, Black Sabbath Portishead nebo tu Oasis natočili Wonderwall. Naši novou desku jsme i podle studia pojmenovali."

Jsme ve věku, kdy máme rodinu, a to se na albu projevilo

Zajímalo mě, jaké je hlavní téma nebo klíčové slovo pro novou desku. V názvech písní se objevují slova jako Láska a Hvězdy, Doják, Dojemné nebo Víno, proto jsem se zeptala, zda tato slova nemají mezi sebou spojitost.

"Nejčastějšími slovy jsou láska, máma, táta, rodina. Všichni jsme nyní ve věku, kdy máme malé děti, jsme šťastně ženatí. To se v našem albu nejspíš projevilo. Žádné deprese a rozchody, ale toštěstí být na tomto světě a dělat věci, které nás baví. Dokonce jsme přemýšleli o jiném názvu vinylové desky. Rockfield znamená v překladu kamenné pole, tím pádem jsme přemýšleli o názvu Láska zraje na kamenném poli. Byl to skvělý zážitek. V Česku jsme natočili 8 desek, vyzkoušeli jsme různé vynikající producenty jako Radima Hladíka, Michala Dvořáka, Milana Cimfeho, ale je to stále ten místní "rybník". V Anglii to ale vypadá jinak a jsem rád za tuto příležitost. Byl to skvělý nápad od vydavatele, hlavně to, že nám celou akci sponzoroval. Snad se mu to vyplatilo."

http://img.radio.cz/pictures/hudba/buklety/chinaski_20_let_v_sitix.jpgNaposledy vydali v roce 2013 Chinaski album k 20 rokům existence kapely. 20 let v síti Best of, zde jsme mohli najít nejlepší hity od jejich začátků. Ještě předtím, v roce 2010, to byla deska Není na cočekat. Nové album ve vinylu teď vychází po pěti letech. Jak vznikaly písničky a co se za tu dobu změnilo?

"Písničky píšeme průběžně. Předposlední desku jsme vydali v roce 2010, ale tato deska "prolítla" bez zájmu. Nejspíškvůli tomu, že na ní není žádný velký hit, který by společnost upoutal. Já tyto písničky mám rád a nemyslím si, že by bylyšpatné. Kapela nebyla tolik úspěšná po vydání tohoto alba, proto jsme měli pocit, že včas musíme zabrat a napsat pořádné songy. Myslím, že to dopadlo dobře. Chinaski by jinak začali stagnovat a hráli by se pouze ty nejznámější písně jako Dlouhej kouř, Klára a Tabáček. Bohužel by to nebyla po čase taková zábava."

Chinaski na festivalu Votvírák 2014, foto: YouTubeChinaski na festivalu Votvírák 2014, foto: YouTubeChinaski jezdí pravidelně na turné v České republice i zahraničí, můžeme je vidět na festivalech jako je Votvírák nebo Majáles. V roce 2014 vystoupili v pražské O2 areně. Na jaře je čeká mnoho koncertů.Některé z nich jsou už vyprodané.

"Na našem turné celá deska určitě zazní. Na akcích jako Majáles, aj. celá deska nezazní, ale víc jak polovina písniček ano. Chceme předvést něco nového. Nelze hrát jen dokola stejné písně."

Desku pokřtil Petr Janda z Olympicu

Petr Janda, foto: Pejsek10, CC BY 3.0Petr Janda, foto: Pejsek10, CC BY 3.0Dříve jsme si nedokázali představit, že se doba tak rychle začne měnit a technologie bude rapidně stoupat. Před pár lety nám připadal velký vynález CD, teď už ani ten nestačí v moderní době. Doba se ale vrací a opakuje. Vinylové verze svých alb vydalo ve 21. století úplné minimum autorů. Mezi ně patří třeba legendární Olympic. Proto si na křest desky Rockfield Chinaski přizvali jejího zpěváka Petra Jandu.

"V prosinci nám pokřtili CD Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou v Lucerna Music Baru. Přemýšleli jsme nad tím, kdo nám pokřtí vinyl.Říkali jsme si, která kapela v tomto státě prodala nejvíce vinylů.Nejspíše to byla kapela Olympic. My jsme na tom všichni vyrostli a máme to moc rádi. Je skvělé, jak hrají, a proto jsme zvolili "otce" českého rock and rollu Petra Jandu."

Kdy a kde se můžeme těšit na nejaktuálnější turné Chinaski?

http://img.radio.cz/pictures/udalosti/rockfieldtourx.jpg"Turné začíná v polovině března. Pojedeme přibližně na 15 koncertů po okresních městech. Řekli jsme si, že neuděláme pouze dva koncerty například Praha a Brno, ale pojedeme do okresních měst. Navštívíme kulturní domy pro tisíc až dva tisíce lidí, kde nám to nejvíc "sluší". My přijedeme tentokrát za publikem, aby oni nemuseli jezdit za námi," řekl frontman kapely Michal Malátný.

xxx

 

Hokejovým fanouškům není třeba představovat Bohumila Modrého. Ve své době byl možná nejlepším gólmanem světa. Jako první začal používat moderní brankářský styl. Jenže jeho kariéru přerušilo vězení. Za mřížemi strávil - stejně jako další spoluhráči z národního mužstva - několik let. Proces proti tehdejším reprezentačním hvězdám, jako byli Augustin Bubník, Stanislav Konopásek nebo právě Bohumil Modrý, spustili komunisté přesně před 65 lety.

 

repo - modrý

2:35

kulisa...

...VK, ČRo.

 

 

xxx

 

Nové vysílání Radia retro Českého rozhlasu se jmenuje Čas strachu, čas odvahy. Tentokrát se věnuje letům 1938 až 1945. Tedy době od konce První republiky až po Norimberský proces. Program vysílání sestavil dramaturg a moderátor Tomáš Černý z nahrávek archivu Českého rozhlasu a dalších unikátních záznamů. Podle něj tak vysílání zprostředkuje dobovou atmosféru jednoho z nejemotivnějších úseků novodobé historie naší země.

 

repo - radio retro

1:35

kulisa...

...VK, ČRo

 

xxx

 

Další otázky okolo slavných rukopisů řeší nová kniha Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda

07-03-2015 | Martina Bílá

repo – rukopisy

5:06

RKZ, tato zkratka se po léta používá pro dva rukopisy, které hýbalyčeskou společností 19. století. A všechny otázky kolem nich nejsou vyřešeny dodnes. Věnuje se jim také nová kniha kolektivu autorů,která nese název Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885).

Tři z autorů knihy o rukopisech: Michal Fránek, Iva Krejčová a Dalibor Dobiáš, foto: Martina BíláTři z autorů knihy o rukopisech: Michal Fránek, Iva Krejčová a Dalibor Dobiáš, foto: Martina BíláKnihu připravil tým 5 autorů z oddělení literatury 19. století Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. A přinejmenším svým rozsahem je to publikace úctyhodná, má téměř 1000 stran. Co bylo impulsem k tomu, aby vznikla, vysvětluje jeden z autorů Dalibor Dobiáš:

"My jsme v oddělení nejprve připravili novou edici rukopisů proČeskou knižnici, brněnskou, a při zpracovávání se ukázalo, že ačkoliv existuje mnoho literatury na toto téma, často nepřehledné, tak jsou pořád důležité a otevřené otázky. To 19. století je takové jako celek. Bylo o tom napsáno mnoho, má to tu výhodu, že je to prozkoumáno a na druhou stranu se vrství jedna intepretace na druhou a k těm otázkám je potřeba se vracet znova. Ty rukopisy jsou důležitým symbolickým modem české kultury 19. století a vlastně se ukázalo, že tu otázku je potřeba si nově položit a že tam bude možné najít hodně nového."

Kniha hledá odpovědi na otázky, jak rukopisy a jejich básnické rekonstrukce české minulosti fungovaly v letech 1817-1885, v době, kdy se formoval novodobý český národ, a jak rukopisná falza ovlivňovala utvářející se české vědecké obory. Prostor dostanou také osobnosti, které se v rukopisných sporech angažovaly, a nechybí výklad o jiných, méně známých falzech, která v 19. století vznikla.

S rukopisy se setkáváme dodnes

Foto: archiv nakladatelství AcademiaFoto: archiv nakladatelství AcademiaSvou práci si jednotliví autoři rozdělili chronologicky a otázku, která stále láká, a to zda přece jen nejsou rukopisy pravé, nezkoumali. Iva Krejčová ke svému úseku 40. a počátku 50. let 19. století říká:

"Předmětem toho našeho bádání bylo spíše to, jak se o těch rukopisech uvažovalo a jak se proměňovala argumentace obrozenců, jak o nich mluvili. Oni se snažili na základě intepretace všelijakých pramenů, plus těch přidružených, které byly také třeba později prohlášeny za falza, argumentovat ve svůj prospěch. Bylo zajímavé,že jsme zjistili, jak se na tom vyčleňovaly různé generační problémy, nějaké rivality, třeba česko-německo-rakouská polemika a jak ten můj mezník, počátek 50. let, ukázal na to, jak se staly předmětem kritiky. Myslím si, že to moje období poměrně zajímavěukázalo i nejednoznačnost v tom romantickém chápání a začlenilo romantické vnímání i do nějakého minimálně česko-německého kontextu i částečně do slovanských kontextů, jak to přijímala cizina."

Rukopis královédvorskýRukopis královédvorskýTady je na místě podotknout, že rukopisy byly nejpřekládanějšímčeským literárním dílem 19. století.

"Nás bude asi jako literární historiky výhledově zajímat spíše ta literatura, takže se budeme zajímat spíše o to, jak byly rukopisy využívány, různé aluze na ně v beletristických dílech, zaměříme se prostě na přesah rukopisů do umění."

"A do hudby také, samozřejmě," vkládá se do rozhovoru další z autorů Michal Fránek.

Vrchlického libreto ZábojVrchlického libreto ZábojMůžete už teď jmenovat nějaká díla, která vznikla na základěrukopisů a která se jimi inspirovala?

"Nejznámější příklad z hudby je Smetanova Libuše, která má přímé zdroje v Rukopise zelenohorském, ale existuje i několik dalších oper, byla to většinou torza, nebo se je nepodařilo realizovat. Máme ale třeba operu od Josefa Leopolda Zvonaře Záboj, pak máme podobnou operu Záboj ze začátku 20. století od Emanuela Chvály na libreto Vrchlického. Lyrika rukopisů byla často zhudebňována, ty lyrické písně už od začátku obrození. Máme tam ale i jména jako Zdeněk Fibich nebo Antonín Dvořák, skutečně význační skladatelé. Rukopisy zanechaly v české hudbě 19. století výraznou stopu a bylo by určitě dobré se na tohle nějak blíže podívat a znovu si to připomenout."

Vyšehrad, foto: Kristýna MakováVyšehrad, foto: Kristýna Maková

Do té doby, než se dozvíme další podrobnosti o rukopisech, můžeme se věnovat knize stávající anebo se rozhlédnout kolem sebe, co všechno kolem nás dodnes rukopisy připomíná. Stačí zajít do Národního divadla nebo na Vyšehrad a je toho jistě více. Ostatně,můj bratr se jmenuje Lumír a moje kolegyně Zdeňka bydlí v ulici Zelenohorská.

 

xxx

 

Úspěchy českých archeologů při vykopávkám v Súdánu, jejich výsledky byly vystaveny v Náprstkově muzeu v Praze, na přednášce natáčela Charlotte Tomešová

 

repo – sudan archeologie

5:34

 

xxx

 

ZOO Brno se bude podílet na záchraně želv v Indonésii

05-03-2015 11:30 | Martina Bílá

·         Poslat emailem

·         Vytisknout

·         Odebírat RSS

Brněnská zoologická zahrada a její partnerská indonéská nadace zanedlouho otevřou rehabilitační centrum na záchranu ohrožených želv na ostrově Nusa Penida. Na podrobnosti jsem se zeptala ředitele ZOO Brno Martina Hovorky.

Stáhnout: MP3

Orlície bornejská, foto: Cowbongo, Wikimedia CC BY-SA 3.0Orlície bornejská, foto: Cowbongo, Wikimedia CC BY-SA 3.0Proč jste zvolili právě Indonésii a právě mořské želvy?

"To všechno vzniklo v roce 2004, kdy Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií vypsala celoroční projekt Zachraňteželvu a v jejím rámci probíhala kampaň po celé Evropě a vysvětlovala problematika želv a jejich problémy při přežití v dnešní hodně industriální společnosti. Tou dobou jedna aktivistka našla loď, která přepravovala z Indonésie želvy do Hongkongu, cožznamená na čínský trh. Asi 2 000 z těch želv se dostalo do zoologických zahrad. Byly rozeslány po celém světě a brněnská zoologická zahrada získala orlície bornejské, což jsou velké sladkovodní želvy, které dosahují kolem 80 cm a dožívají se více než 100 let. My jsme jich dostali deset a zachránili jsme je, osm z nich u nás stále přežívá. Když si ale vezmete, že želva byla zachráněna a nepřišla na čínský trh, tedy na stůl nějakého gurmána, ale dostala se do Evropy, do akvária, které je samozřejmě omezené v prostoru, tak se nabízí otázka, jestli ta záchrana je adekvátní dalšímu životu zvířete. Tak jsme si říkali, proč je vlastně vozit z Indonésie do Evropy či Ameriky, je lepší vytvořit podmínky pro záchranu tam a pak ty želvy zpátky vypustit. To byla základní myšlenka, kterou jsme začali v roce 2006 realizovat."

Indonéský ostrov Nusa Penida, foto: (WT-shared) Burmesedays, Wikimedia CC BY-SA 3.0Indonéský ostrov Nusa Penida, foto: (WT-shared) Burmesedays, Wikimedia CC BY-SA 3.0Jak probíhalo jednání s tamními úřady?

"Jedna věc je myšlenka a druhá vlastní provedení. Ono to provedení je dost složité, protože všechny tyto záchranářské projekty, v Česku nebo ve světě, představují poměrně dosti složitý byrokratický proces. V Indonésii to platí obzvláště, je to veliká země, má více než 17 tisíc ostrovů a je čtvrtou nejlidnatější zemí světa. Ta byrokratická procedura je tam hodně velká. Začínáte od místních a končíte až na ministerstvu. Všechno to projít a domluvit se se všemi úřady je docela velká odysea."

Vám to ale nicméně nakonec vyšlo. Jak bude vypadat provoz toho zařízení?

Kareta pravá, foto: Ecocentrik Guy, Wikimedia CC BY-SA 3.0Kareta pravá, foto: Ecocentrik Guy, Wikimedia CC BY-SA 3.0"My jsme se rozhodli nezachraňovat líhnutí mořských želv, neděláme projekt na záchranu želvy tím, že zachraňujeme želví vajíčka a pak je vypouštíme do moře. My jsme se rozhodli, že budeme zachraňovat zabavené želvy, které se dostaly do rukou pašeráků a pak byly odebrány úřady. Tyto želvy jsou většinou v dost zdevastovaném zdravotním stavu, jsou stresované, mají různá zranění, v důsledku lovu mají třeba háček zapíchnutý v jícnu apod. Tyto želvy my dostaneme od místních úřadů, v ordinaci je vyšetříme, prohlédneme, jestli se dají léčit, nebo ne. V případě, že ta zranění jsou neslučitelná se životem, tak je humánně utratíme, pokud jsou slučitelná se životem, tak je vyléčíme. Máme tam na to takové bazény, ve kterých je potom pozorujeme, dají se do rozplavové zátoky a z ní, pokud přijímají potravu, jsou vypuštěny do moře. Zachráníme tedy karetu jako takovou, když si vezmete, že ta kareta zhruba jednou zašest let klade asi 200 vajíček a žije 100 let, tak zachráníme daleko více, než kdybychom se zabývali jen těmi vajíčky."

Univerzita v Denpasaru, foto: archiv Univerzity UdayanaUniverzita v Denpasaru, foto: archiv Univerzity UdayanaKdo tam bude pracovat? Budou to Češi nebo místní?

"Je to mezinárodní projekt, takže tam budou pracovat lidé z celé planety, kteří o to budou mít zájem. Budou tam naši studenti, ale nejen oni. Navázali jsme poměrně dobrou spolupráci v Denpasaru, což je hlavní město Bali, je tam veterinární univerzita, tak tam jsme navázali poměrně dobré kontakty, takže tam budou chodit studenti z místní veterinární univerzity. Budou tam ale i studenti z jiných zemí. Doktoři, to je totéž. Momentálně vyjednávám s jedním z Itálie, který by tam měl pracovat první tři měsíce. Bude tam pracovat i místní veterinář. Je to prostě taková mezinárodní spolupráce."

Martin Hovorka, foto: ČT24Martin Hovorka, foto: ČT24O rehabilitačním centru na záchranu ohrožených želv na ostrově Nusa Penida vyprávěl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.