Měsíčník Žytomyrského spolku volyňských Čechů listopad 2015, zajímavosti ze života v České republice 17. listopad – státní svátek ČR

Měsíčník Žytomyrského spolku volyňských Čechůlistopad 2015, zajímavosti ze života v České republice

17. listopad – státní svátek ČR

Den boje za svobodu a demokracii

Vše začalo v Praze 28. října 1939 násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku ČSR, během níž byl zraněn student lékařské fakulty Jan Opletal /zemřel 11,11. na zánět pobřišnice/ a zabit pekařský dělník Václav Sedláček, který zemřel při převozu do nemocnice.

Na potlačení této demonstrace, která se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové police podílely i jednotky SS.

A následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahzu, ale i do demonstrantů.

Jan Opletal, český student medicíny,

oběť nacistického teroru

Pohřbu Jana Opletala dne 15. listopadu se zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou

demonstraci, jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více než 1200 studentů bylo posláno dokoncentračního tábora Sachsenhausena devět studentů a funkcionářů studentských organizací bylo17. listopadupopraveno.

Pro trvalou připomínku této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentůMezinárodním dnem studentstva.

17. listopadu 1989

Padesáté výročí událostí z listopadu 1939.

17. listopadu 1989 se čeští studenti shromáždili, aby si připomněli protestní akci konanou téhož dne před padesáti lety proti nacistické okupaci Československa. Studentská demonstrace se rychle proměnila v protest proti despotickému komunistickému režimu a stala se začátkem tzv. sametové revoluce.

Tento den oslavujeme politickou roli studentů a v České republice má tento svátek ještě větší význam, neboť je také oslavou konce komunismu v Československu.

"Záchrana tohoto lidského světa není nikde jinde než v lidském srdci, lidském rozmyslu, lidské pokoře a lidské odpovědnosti."—

Václav Havel, americký Kongres,

21. února 1990

Vzpomínáček: Ludvík Svoboda

– 120. výročí narození

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín /obec na Vysočině/ – 20. září 1979) byl československý generál a /prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR.

Za první světové války byl členem Československých legií v Rusku., od roku 1922 důstojníkem československé armády. Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády.

Buzuluk je město na hranici kazašské stepi a úpatí Uralu, které se dvakrát zapsalo do historie Československa.

Za první světové války zde pobývala část legionářů a během druhé světové války v tomto ruském městě vznikla první československá vojenská jednotka na území Sovětského svazu.

V knize vzpomíná L. Svoboda na bojovou cestu čs. východních jednotek od Buzuluku až po návrat do Prahy

^{„ V březnu 1944 byla brigáda přemístěna na žádost Ludvíka Svobody do Rovna, které bylo střediskem Volyňských Čechů. Zde byl vyhlášen nábor, do kterého se přihlásilo přes 12 tisíc dobrovolníků, z toho na 600 žen. Koncem dubna se brigáda s dobrovolníky přemístila do prostoru Černovic, kde probíhal intenzívní výcvik.}

^{Zařazením nováčků do armády tak vzniklPrvní československý armádní sbor v SSSR, který byl doplněn jednak o dobrovolníky z Volyně a z Podkarpatské Rusi, jednak o čs. občany, kteří se již zotavili po propuštění ze sovětských lt gulagů.“}

^{Pro krajany napsala Eva Řezníčková,}